Téma #239 |
Autor: | Dagoneth |
Fórum: |
Datum publikace: | 15.08.2006 20:15 |
Počet návštěv: | 3420 |
Počet názorů: | 233 |
Co dokáže změnit charakter člověka? |
Chtěl jsem to udělat jako anketu...ale škoda že to nejde, je to otázka která má svý kouzlo:-)))
Nabídka odpovědí:
a)Utrpení
b)Láska
c)Nenávist
d)Smrt
e)Zrada
f)Strach
g)Víra
h)Bohatství
i)Moc
j)Nic |
|
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'Dagoneth': 15.08.2006 20:26.
Názory |
21.08.2006 10:59
Cekanka_ucekana
|
WOPI: Učili jsme se v psychologii, že KAŽDEJ člověk má charakter, jestli dobrej, nebo špatnej, je jiná otázka, ale charakter je i špatnej, takže tak :-)
jinak si myslim, že charakter nezmění NIC, člověk se jen může snažit bejt jinej než je, ale vždycky někde je ten zakopanej původní JEHO charakter taky může člověku chroupnout a potom se chová jinak, teda jedná jinak, protože jsme se učili v psychologii, že chování je uvědomělé jednání a já bych řekla, že chroupnutej člověk o tom, co dělá, moc nepřemejšlí.....vždycky jsem chtěla, aby mi už doopravdy chrouplo :-))))) mimochodem - body c - f = bod a bych řekla :-)
|
21.08.2006 16:32
Cekanka_ucekana
|
Vích napsal(a): promiň, jdu ležet, lidi se mění, to jo, ale ne charakter, to je něco jako barva očí, to se nemění náhodou i barva očí se mění :-))))) |
21.08.2006 16:39
Vích
|
pak jsem teda s argumentama v pr.., Myslim, že člověk se se stejným charakterem může chovat v různých situacích různě. Chroupnutej se pozná, že se chová jinak třeba než nechroupnutej. |
21.08.2006 16:50
Cekanka_ucekana
|
Vích napsal(a): pak jsem teda s argumentama v pr.., Myslim, že člověk se se stejným charakterem může chovat v různých situacích různě. Chroupnutej se pozná, že se chová jinak třeba než nechroupnutej. no já myslim, že chrakter je danej, jen chování se může měnit v závislosti na předchozí zkušenosti, nebo na konkrétní situaci
a miminka se roděj někdy s jinou barvou očí, než maj když pak vyrostou :-) navíéc znám i jednoho dospělýho člověka, kterýmu se změnila barva očí :-) |
21.08.2006 16:53
Vích
|
jj, věřim |
21.08.2006 16:55
Cekanka_ucekana
|
nicméně i v případě stálosti charakteru jsou asi možný výjimky :-))))) tak si to tak neber :-) |
23.08.2006 00:47
Dagoneth
|
v tom příběhu šlo o to že každej hledal odpověd v očích tý čarodějnice, jenom nesmrtelný odpověděl svou vlastní odpověď a proto neskončil na talíři...jde o to že neexistuje žádná universální odpověď, a žádná absolutní pravda... |
23.08.2006 00:50
Dagoneth
|
když se to tak vezme tak všecky uvedené odpovědi jsou správné a zároveň žádné:-)) |
23.08.2006 06:36
LISKA
|
Když je charakter souhrn vlastností, co mají bezcharakterní? Je chytrá horákyně bezcharakterní? |
23.08.2006 12:40
Cekanka_ucekana
|
LISKA napsal(a): Když je charakter souhrn vlastností, co mají bezcharakterní? Je chytrá horákyně bezcharakterní? slovo "bezcharakterní" neni terminus technikus a proč by měla bejt chytrá horákyně bezcharakterní? |
23.08.2006 13:48
detska_cisarovna
|
Albireo napsal(a): Snad a), jinak ovšem zejména j) Nemůžu než souhlasit, dlouze by se dalo diskutovat i o b), ale těžko uvěřit... |
24.08.2006 14:50
Monty
|
Moc nic. Nebo nic moc. |
24.08.2006 15:57
Wopi
|
Monty napsal(a): Moc nic. Nebo nic moc. A někdy i MOČ NIC. :) |
25.08.2006 00:27
Vích
|
všechno vždycky, charakter se nestačí divit :))
|
25.08.2006 10:50
xicht
|
Urvisu napsal(a): tady se dá nádherně improvizovat, snášet teorie, historky, vzpomínky... mas naprostou pravdu... a je zrejme, ze se do toho nikomu moc nechce :-D |
25.08.2006 10:59
Hana
|
xicht napsal(a): Urvisu napsal(a): tady se dá nádherně improvizovat, snášet teorie, historky, vzpomínky... mas naprostou pravdu... a je zrejme, ze se do toho nikomu moc nechce :-D nebo nikomu nikdo nedal podnět... a nebo může mít někdo problém s avízama :o)
(ale to já už ne!!!) |
25.08.2006 13:57
Monty
|
Urvisu napsal(a): V nabídce Dagonetha stejně chybí klíčové pojmy jako 'nemoc' anebo 'ponížení'. Těžká nemoc anebo hluboké ponížení zanechávají trvalé změny anebo následky na povaze nějakého konkrétního charakteru. Diskusi je možné rozvinout o tom, zda k lepšímu anebo horšímu... tady se dá nádherně improvizovat, snášet teorie, historky, vzpomínky... Tak ono je také důležité říct, jestli ty změny proběhnou během formování charakteru v dětství nebo později, kdy už je člověk v podstatě hotovou osobností. Hlavní věc je určit, zda se charakter vyvíjí nebo zda se s ním člověk rodí a do jaké míry vůbec ovlivnitelný je. Mnohdy totiž nejde o změnu charakteru jako takového, ale spíše o vytvoření náhradního, veřejně prezentovaného, pokud člověk se svým původním, později "skrytým" charakterem učinil nějakou bolestivou zkušenost.
Do určité míry je každý charakter tvárný, ale myslím, že jsou určité hranice, přes které nelze přejít, pokud nejde o vyloženě mezní situaci.
Když nikdo nechce být konkrétní, můžu začít třeba já. :o) Odjakživa jsem měla takový nepříliš strategicky výhodný charakterový rys - řekněme něco jako komplex matky Terezy. Neustále jsem s někým soucítila, někomu pomáhala, měla jsem dilema odejít od chlapů, kteří mne třeba i dost krutě fyzicky týrali, protože mi jich bylo líto. Omlouvala jsem je, že jsou to vlastně chudáci a já jim MUSÍM pomoct, protože jsem ta silná a chápavá a nikdo jiný jim nepomůže. Pche. Postupem času, aniž by nastal nějaký zlom z výše uvedených, jsem dospěla k názoru, že pomoct si musí především každý sám a kde není dobrá vůle zevnitř, může se vnější svět strhat a stejně s tím nic nenadělá. Takže se dá říct, že můj charakter změnilo sobectví. :o) Nastal čas začít myslet taky na sebe a v určitým ohledu jít i přes mrtvoly, protože život má člověk jen jeden a promrhat ho nesmyslnou charitou není asi to pravé ořechové.
|
25.08.2006 14:03
Monty
|
Nebo přesněji - změnila ho láska. Akorát že v tomto případě sebeláska. Dvaatřicet let jsem měla furt někoho ráda a na sebe jsem nemyslela. Od dětství jsem musela pořád něco za někoho řešit, bejt zodpovědná, protože mám infantilní hysterickou matku a hypochondrickou babičku, za který jsem musela rozhodovat, ve dvanácti jsem byla tak dospělá, až to hezký nebylo. Nebyla jsem nikdy dítě. Neustále jsem měla na hrbu ranec se zodpovědností. A už ho prostě nechci dál nést, už toho bylo dost.
Jestli se dá říct konkrétně, co k té změně vedlo, tak asi zkušenosti, empirické poznatky... prostě život. :o) |
25.08.2006 14:04
Cekanka_ucekana
|
no to ale neni změna charakteru, jen přístupu |
25.08.2006 14:05
Hana
|
komplex matky Terezy nás má asi spousta... já jsem zůstala na půl cesty... už sebou nenechám mávat, práskla jsem dveřma, sebrala dítě a psa... a šla, ale nemyslím že bych se změnila... jsem stejná, jen jsem toho člověka vystrčila ze svého života... zatím jen tak nadivoko, furt mám na něho papíry, ale JEMU už matku Terezu dělat nebudu... takže si teď asi odporuju - výš jsem tvrdila že charakter dokáže změnit cokoliv z uvedenýho... a teď nevím... |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|