| Téma #229 | |
|---|---|
| Autor: | Gerzon |
| Fórum: | |
| Datum publikace: | 18.07.2006 11:20 |
| Počet návštěv: | 9984 |
| Počet názorů: | 269 |
| O původu slov a rčení | ||
|---|---|---|
| ||
| Názory | |
|---|---|
20.07.2006 17:32 LISKA |
no u vína je to : víno průměrné jakosti, přiměřené ceny |
| 20.07.2006 21:07Gerzon |
děvka podle Rejžka zdrobnělina od "děva" - praslovanské "dieva" - z indoevropského kmene "dhe-" s významem "sát, kojit" (kdo kojí). Od stejného kmene je odvozeno i "dítě" (kdo saje). Staročesky "dievka", dobu rozlišení děvka/dívka Rejžek neuvádí, ale podle jiných podobných úprav soudím na období vzniku spisovné češtiny v 19. století. habaděj podle Rejžka je to staženina z "hanba dieti", tj. "hanba mluvit". I podle dalších zdrojů se používá ve významu "mít něčeho dostatek/přebytek" resp. "nemít nedostatek". Celé rčení se tedy používalo ve významu "má toho tolik, že je hanba o tom mluvit" - prostě stará dobrá česká závist. V témže významu se používalo i "má toho až do alejujá". Podobného původu je zřejmě i "habaďůra", kde "haba..." je zase "hanba" a "...dura" je buď "dura" = hloupost, zlomyslnost (viz ruské a staročeské "durak" = hlupák) anebo "důra" = hloupá, zlá žena (odvozeno od jména Dora, Dorota, ale to už jsme zase u té děvky). Kde se najde habaděj času? No, přece na internetu, tam nejdeš všechno. stolní (máslo, olej, víno, ocet ...) Tohle k nám připutovalo z románských jazyků. Mám podezření, i když to nejsem s to dokázat, že to pochází už od starých Římanů. Podstata spočívá v tom, že co je stolní, jí se každý den ze stolu (tedy v době vzniku z dřevěné desky), popřípadě to stojí pořád na stole, ale se každý mohl kdykoliv obsložit, zatímco to, co není stolní, jí se (v neděli, ve svátek) ze slavnostní tabule (odhlídneme od toho, že i "tabule" je vlastně původní latinská "tabula", tedy deska, tady to použití cizího, latinského slova naznačuje právě tu neobyčejnost, slavnostnost). "Stolní" tu tedy má význam "obyčejné jídlo denní potřeby". francouzsky de table - stolní, ze stolu de tableau - tabulový, z tabule (cítíš ten rozdíl?) španělsky de pasto - stolní, obyčejný |
20.07.2006 22:03 Pomerančová |
gerzon: diky konvalina: cervena nit : http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/77551 |
| 20.07.2006 22:03Pomerančová |
jeste avie |
| 21.07.2006 00:27Gerzon |
Pohrobek narodil se poté, co byl jeho otec uložen do hrobu. Hrob - z praslovanského "grob" od slovesa "grebti" = hrabat, kopat. V jiných jazycích anglicky: posthumous, posthumous child, posthumous son = posmrtné dítě, syn španělsky, italsky: postumo = posmrtný zajímává je etymologie německého pohrobka: ein nachgeborener Sohn, r Nachgeborene = pozdě narozený syn Příbuzná slova pohřbívat, hrabat, hrobník, vzdáleně i rov, rýt, krýt, krov Grab (německy) = hrob od "graben" = rýt, kopat, obdobně angl. grave s týmž významem grafo (řecky) = psát, v původním významu škrabat, rýt to vše z indoevropského kmene "ghrebh-" s významem "škrábat" avie Avis (latinsky) = pták --> avion (francouzky, vzniklo jako nové slovo v počátcích letectví kolem r. 1875) = letadlo --> Avia, Avie - původně asi jako název továrny vyrábějící letadla. Jinak existuje i latinské slovo "avia" s významem "neschůdná, ležící mimo cestu". |
| 21.07.2006 00:28Gerzon |
ještě avi |
| 21.07.2006 01:24Gerzon |
Avízo videre (latinsky) = vidět ad visum (latinsky) = k vidění a vis (francouzsky) = k vidění Aviso (německy) = oznámení, návěští Příbuzná slova: viz, vízum, vizita, vizitka, vizionář, vidět, vid, ale i vědět, věda, svědek, pověst, vědma aj., vše z indoevropského kmene "uid-" = vidět. |
| 21.07.2006 07:20ursula |
Trpaslík? |
| 21.07.2006 10:38Gerzon |
český trpaslík zdrobnělina ze staroslovanského "trup" = trup, tělo, mrtvola (příbuzné se slovem "toporný" a také s latinským corpus = tělo, německým Rumpf = trup, italským torpore = nehybný, strnulý), tedy bytost s malým tělem/trupem. Stejné expresivní koncovky se užívá i ve slovu zakrslík, zřejmě jde o nápodobu. anglický trpaslík dwarf, dwarf-man = zakrslík, trpaslík, skřítek pygmy, pigmy = pigmej midget = skrček thumbling, hop-'o-my-thumb = nejspíš "paleček" nanosomus = tělíčko (z latiny: nanus = nejmenší, zakrslý, soma = tělo) mannikin, manikin = souvisí s naším "manekýn" ve smyslu (malý) model lidského těla gnome = gnóm, trpaslík jako pohádková bytost německý trpaslík r Zwerg = zakrslík r Knirps = skřítek r Wicht = šotek, capart r Gnom = gnóm r Liliputaner, Liliputer = lilipután Dreikäsehoch = posměšný výraz, něco jako "vašnosta od tří sýrů" francouzský trpaslík pygmée = pigmej nain = zakrslík (z latiny: nanus = zakrslý) španělský trpaslík enano = zakrslík (z latiny: nanus = zakrslý) pigmeo = pigmej liliputiense = lilipután gnomo = gnóm mirmidón = asi jako "páneček mraveneček" (z latinského myrmica = mravenec) semihombre = půlčik, polomuž italský trpaslík nano = zakrslík (z latiny: nanus = zakrslý) trpaslík = pigmej pollicino = paleček (pollice = coul, palec) ruský trpaslík gnom - gnóm karlik - mužíček, chlapeček, zdrobnělina z něm. Kerl = chlap |
21.07.2006 11:03 muclicka |
ekluje...............ha?.. |
| 21.07.2006 12:07Gerzon |
eklovat z němčiny der Ekel = nevolnost, ošklivost, nechutnost ekelhaft = hnusný, protivný, odporný, ošklivý, doslova spojený, svázaný s nějakou ošklivostí Napadá mě, že to může souviset, ale je to jen nápad, vůbec si nejsem jistý, i s něm. slovem "Ecke" = roh, kout. Prostě ekelhaft je i to, co leží někde v koutě. pazgřivý, pazhřivý Původně nářeční koňácký výraz, označoval špinavého, neupraveného koně (= koně s neupravehou hřívou), později se význam rozšířil na cokoliv neupraveného, neladného, ošklivého, ještě později se tak označovali i věci nepotřebné, které k ničemu nejsou. Ještě k tomu "paz-" na začátku slova. Známe ho i z jiných slov, např. pazneht, pazdeří apod. Úzce souvisí s předponou "pa-" v některých starých českých slovech, ve kterých označuje stav, který vznikl PO nějaké činnosti: paseka, parub - po sekání, rubání, kácení stromů, pažit - po žíru, pasení dobytka, pařez - po uříznutí stromu apod. Pokud se ale použil ve tvaru "pos-, poz-", znamelalo, to, že je třeba takovou činnost teprve udělat, např. pazneht - seříznout kopyto, pazdeří - sedřít stonky lnu. Ono vsunuté s/z patrně souvisí s tvarem slovesa "sdělat" = udělat, provést. Takže "pazgřivci" je třeba ostříhat hřívu, prostě ho upravit, dát ho do pořádku. Příbuzná slova: hříva, hřivna, ruské griva = hříva, grivka = nepokosený kout obilného pole. |
| 22.07.2006 08:52Gerzon |
Taková ukázka lidové tvořivosti - jestlipak poznáte, čemu jména/názvy uvedené v následujícím seznamu patří? Zdenina, Havlíčku Havle, Drž se Václave, Krbůškova, Pamětní, Plotnou, Bobrova spára, Borovička, Genesis, Áčko, Šípková Mařenka, Ikarus blues, Mařeny druhý dech, Antišoková varianta, Pavlova cesta, Agonie mýtu, Starci ve stěnách, Honzíkova cesta, Hard rock, Aprílová, Odkaz velkého, Tlumič vášní, Stará cesta, Brekeke, Dover, O.K., Direttissima, Bledá závist, Kyvadlo, Kaaba, Poslední zvonění, Janina, Miloši končíme, Slovensko sa súdí |
| 22.07.2006 09:59muclicka |
myšmaš..? |
| 22.07.2006 10:00muclicka |
v - oplenduje..? |
| 22.07.2006 10:00muclicka |
ochomejtat se..ochomítat se |
| 22.07.2006 12:02Gerzon |
muclicka napsal(a): Zase prosím o souvislosti k tomuto slovesu.v - oplenduje..? |
| 22.07.2006 12:08Pomerančová |
gerzon: ten vycdt, to jsou nejake cesty ? |
| 22.07.2006 13:01Gerzon |
muclicka napsal(a): mišmašmyšmaš..? ve významu "směsice, míchanice" - z německého slovesa mischen = míchat, směšovat vzniklo slovo der Mischmasch (čti mišmaš) = směsice, chaos, zmatek, všehochuť. Expresivní účinek se zvyšuje zdvojením, které je ještě navyšován změnou samohlásky uprostřed slova podobně, jako ve slovech křížem krážem, cik cak, cimprcampr, tik tak nebo ping pong. muclicka napsal(a): ochomítat se, ochomejtat se, ochomýtat seochomejtat se..ochomítat se Podobně jako "nachomýtat se" je tvořeno dvěma předponami (o/na-, ko-/cho-) a slovesem "metat" (týž tvar známe např. ze slov vymítat, zmítat aj.). Nachomýtat má tedy význam "být do něčeho vmeten, připlést se k něčemu", ochomýtat význam "být okolo něčeho meten". Přechod od kmenového "i" k "y" bývá vysvětlován tím, že ve tvaru "ochomejtat" bylo "ej" převedeno na "y", jak se to v 19. století dělalo se všemi "ej". Zbývá vysvětlit význam expresivní předpony "ko-/cho-". Tvar "ko-" je starší a původní. Předpona má velmi starý původ, dokonce tak starý, že v řadě slov už nebývá chápana jako předpona, ale jako součást slovního kmene, např. ve slovech "kodrcat, kolébat, komíhat, skomírat". Jejím účelem bylo posílit účinek základního slova. Stejný původ má i latinské co-, com-, která známe např. ze slov koalice, kooperace apod. Jinou takovou expresivní přeponu známe např. ze slov "čenichat, čmuchat", tj. původně "če-" a "ňuchat". Pomerančová napsal(a): Vlastně ano, ale jaké?gerzon: ten vycdt, to jsou nejake cesty ? |
| 22.07.2006 16:24muclicka |
za mišmaš..se omlouvám,,..a oplenduje...jako že chodí okolo něčeho..ale ne horké kaše...nebo taky možná......říkali jsme ,,neoplenduj tady,,,,co oplenduješ.. |
| 22.07.2006 21:13Gerzon |
oplendovat (se) V technické češtině existuje slovo "oplen". Jeho synonyma jsou "podložka" nebo "lůžko" pod něčím, nějakou součástkou, která se pohybuje. Existuje i "oplenový vůz" nebo "oplenový přívěs". Používá se např. k přepravě klád, trub nebo jiných dlouhých předmětů. Přední části klád se připevní na nákladní auto, potom nic, jen klády, a na konci je takový vozík, na který se upevní konec klád. Vozík je spojený a nákladním autem právě jen těmi kládami. Ten vozík, to je právě "oplenový přívěs". Je možné, že "oplen(d)ovat (se)" vzniklo jako dost neumělé sloveso odvozené od představy, že někdo/něco se z povzdálí táhne za někým/něčím jako oplenový přívěs. Jiné vysvětlení mě nenapadá, protože podobná slova s kmenem "plen-" nebo "splend-" jsou vesměe odvozena od latinských slov "plenus" = plný, naplněný (plenárka) a "splendeo" = lesknout se, třpytit se, zářit (splendid) a to v dané souvislosti nedává žádný smysl. |
| [ << ] [ < ] [ > ] [ >> ] | |
| Přidat názor |
|---|