| Téma #229 | |
|---|---|
| Autor: | Gerzon |
| Fórum: | |
| Datum publikace: | 18.07.2006 11:20 |
| Počet návštěv: | 9996 |
| Počet názorů: | 269 |
| O původu slov a rčení | ||
|---|---|---|
| ||
| Názory | |
|---|---|
15.08.2006 06:39 muclicka |
vzal ho na hůl...................? |
15.08.2006 15:32 Gerzon |
Konvalina napsal(a): Do doby herecké, je to uměle vytvořená věta určená k procvičování mluvidel.Do jaké doby se dá zařadit rčení: laj mi, lhu-li? |
| 15.08.2006 15:42muclicka |
já nevím, ale slyšela jsem tak mluvit na Moravě, okolo Vyškova a dál. Běžně, |
| 15.08.2006 20:04aldebaran |
muclicka napsal(a): Já jsem z oblasti kolem Vyškova a nic podobného jsem tam neslyšel.já nevím, ale slyšela jsem tak mluvit na Moravě, okolo Vyškova a dál. Běžně, |
| 15.08.2006 22:27Gerzon |
aldebaran napsal(a): Leda tak před tři sta, pěti sty lety - "lát i lhu" jsou slovesa značně zastaralá a čistě pocitově, aniž bych to dohledával, jsou spíše česká než moravská.muclicka napsal(a): Já jsem z oblasti kolem Vyškova a nic podobného jsem tam neslyšel.já nevím, ale slyšela jsem tak mluvit na Moravě, okolo Vyškova a dál. Běžně, Konvalina napsal(a): Ne, prosím, jazykolamy nesbírám, zkus to někde na internetu, výsledek uvítáme.Díky. A co takhle malá sbírečka jazykolamů, nebyla by? Třeba bych si zlámala jazyk a neobtěžovala okolí mluvením. |
| 15.08.2006 22:27Gerzon |
vzít někoho na hůl Synonyma doběhnout, napálit, obalamutit, oblbnout, odřít, oklamat, okrást, oloupit, ošidit, oškubat, ošulit, ošvindlovat, podrazit, podvést, sedřít, vydřít/vydírat, vyfouknout, zmocnit se vzít někoho u huby, vzít někoho na pásek, svléci někoho do naha, holit někoho bez břitvy Antonymum bratrsky se rozdělit V této situaci Angličané vezmou do čističky/k čističům (A take to the cleaners) Němci vezmou máslo z chleba (die Butter vom Brot nehmen) Francouzi vykutálí (rouler) Rusové oderou jako lípu (obodrať kak lipku) Ustálené vazby s slovem "hůl" ve rčeních lámat hůl ve dví zlomit nad někým hůl host do domu, hůl do ruky (parafráze na host do domu, Bůh do domu) dát někomu holí chodit o holi chodit o žebrácké holi dostat se na žebráckou hůl pohladit/přetáhnout někoho holí přerazit o někoho hůl vzít na někoho hůl vycházkové hole bambusová hůl dubová hůl horská hůl okovaná hůl sedací hůl sukovitá hůl turistická hůl vycházková hůl sportovní hole golfová hůl hokejová hůl (hokejka) - dlouhá hůl - vysoká hůl (hokejový faul) horolezecká hůl hůl na pozemní hokej hůl na irský hokej kroketová hůl lyžařská hůl hole jako symbol postavení/povolání hůl jako žezlo (jako odznak moci) hůl špačírka (místo účetní knihy - Valašsko) maršálská hůl velitelská hůl pastýřská, honácká hůl poutnická hůl žebrácká hůl bláznovská hůl slepecká hůl okřídlená hůl (heraldika) hole jako nástroje Bitterlichova hůl (úhloměr) kouzelná hůl(ka) kůlečníková hůl (tágo) lovecká hůl lovecká sedací hůl provazolezecká hůl udírenská hůl hůl jako zbraň kyjovitá hůl okovaná hůl Ustálené vazby se slovesem "vzít" vzít do hlavy vzít chuť (k jídlu)/nadšení vzít do kleští vzít do kola vzít do nájmu/podnájmu/pronájmu vzít do náručí vzít do opatrování vzít do pracovního poměru vzít do práce vzít do přísahy vzít do ruky/rukou vzít do služeb vzít do učení vzít do úschovy vzít do úst vzít do vazby vzít do vleku vzít do zajetí vzít do zaječích vzít do záznamu vzít do zástavy vzít figuru, kámen (šach, dáma) vzít iluze vzít jed vzít k tanci vzít kolem krku vzít kurs vzít míru vzít na (svá) ramena/bedra vzít na byt vzít na milost vzít na mušku vzít na paškál vzít na pomoc vzít na procházku vzít na protiúčet vzít na přetřes vzít na radu vzít na rohy vzít na sebe vzít na skřipec vzít na šňůru/vodítko vzít na úvěr vzít na vojnu vzít na vědomí/vědomost vzít nohy na ramena vzít násilím vzít na sebe vzít poprvé vzít někoho/něco někam (přepravit) vzít někomu odvahu vzít obratem ruky vzít odnikud vzít odvahu vzít ohled vzít otisky prstů vzít pod kontrolu vzít pod ochranná křídla vzít pod paží vzít pod přísahu vzít projímadlo vzít pryč vzít roha vzít rychlý obrat vzít s sebou vzít se vzít se do křížku vzít si (chceš si mě vzít) vzít si boty/rukavice/klobouk/šaty ... vzít si dovolenou vzít si krunýř vzít si masku vzít si muže/ženu vzít si na mušku vzít si na radu k srdci vzít si na sebe vzít si na starost vzít si na svědomí vzít si něco do hlavy vzít si pod lupu vzít si ponaučení vzít si před sebe vzít si slovo vzít si stranou vzít si taxi vzít si za manžela/manželku vzít si za vzor vzít si za záminku vzít si za úkol vzít si život vzít (mužnou) sílu vzít slovo vzít snímek vzít stranou vzít (někomu) tipec vzít to zkrátka vzít útokem vzít v potaz vzít v úvahu vzít v/pod ochranu vzít z oběhu vzít z prodeje vzít z přihrádky/ze šuplíku vzít za kliku vzít za límec vzít za pravý konec vzít za práci vzít za ruku vzít za slovo vzít za společníka vzít za své, zasvé vzít za svědka vzít za vděk, zavděk vzít za základ vzít ze školy vzít zpět/nazpět vzít ztečí vzít zálohu Možná se vám zdá vám možná, že se se všemi těmi ustálenými vazbami atd. zbytečně producíruji, ale není tomu tak. Tohle všechno jsem musel sebrat, projít a setřídit, než jsem pochopil, jak rčení "vzít někoho na hůl" vlastně vzniklo (protože nikde v literatuře se právě tohle nikde neuvádí). Když už to máte sesumírované, je to vlastně jednoduché, stačí doplnit jediné slovo, které se někdy po cestě ztratilo - IMHO původně tohle rčení znělo "vzít někoho na žebráckou/poutnickou hůl" (viz též rčení "dostat se na žebráckou hůl"). Je to postavené na představě, že kdo chodí o holi, je na cestách, což v dobách, kdy rčení vzniklo, dělali jen lidé bez stálého domova a majetku, o který přišli a proto museli chodit "o holi" od domu k domu a žebrat o základní potřeby. Nakonec perlička: Ibrahím ibn Jákúb o Češích 10. století podle Františka Morkese http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/222415 … ovšem pokud by si vzal muž za ženu dívku a zjistil, že ta byla ještě pannou, neměl prý z toho žádnou radost. A dokonce jí prý řekl, že kdyby v ní byl alespoň kousek něčeho dobrého, jistě by ji již jiní mužové požádali a o panenství připravili. Potom prý vzal hůl, vyhnal ji a tak se jí nadobro zbavil. Inu, byl teprve počátek středověku ... |
| 24.08.2006 09:10Lamanai |
snad to tu ještě neproběhlo: na jedno brdo na jedno kopyto |
| 24.08.2006 15:08Gerzon |
na jedno brdo, na jedno kopyto "brdo" z praslovanského "b`rdo" (kde "`" představuje tvrdý znak) a to zase z indoevropského kmene "bher-" = špičatý, vyčnívající, má v češtině dva významy = 1. tkalcovský hřeben a 2. horský hřeben (z toho jméno pohoří Brdy) [Holub]. Tkalcovský hřeben tvořil technologický základ tkalcovského stavu. Struktura a tlouška tkaniny odpovídala právě požitému hřebeni. Když někdo měl/užíval jen jeden hřeben, vypadaly všechny jeho látky stejně, byly tkány "na jedno brdo" tedy za pomoci jednoho tkalcovského hřebene. S kopytem je to skoro úplně stejné, jen s jediným rozdílem. Nepoužíval ho tkadlec ke tkaní látek, ale švec k výrobě bot. Když je šil na jednom kopytě, vypadaly všechny stejně - na jedno kopyto. schvácený, úchvatný Slova "chvátit, chvat, chvatný, chytat, chytrý (= původně vlastně "rychlý"), chopit, chvátat, chtít aj." mají společný původ v praslovanském "chvatiť" s významem "spěchat, honit". Původ slova je nejasný, snad zvukomalebný [Rejzek, Holub]. Příbuzné je i ruské "ochota, ochotnik" = chytání zvěře, lov, lovec. Teď se na pár dní odmlčím, budu přes víkend na nějaké akci. |
| 31.08.2006 12:09Gerzon |
líbat všeslovanské slovo od základu "ljub-" s významem "libý, milý, příjemný". Předpona "po-" ve slově polibek nemá nic společného s tím, že by tento odvážný akt měl proběhnout po něčem, protože souvisí se slovesným videm líbat - nedokončený děj = nedokonavý vid. Dokonavé (původně) líbit se časem odtrhlo od základu a vytvořilo vlastní sloveso s jiným významem, proto od si líbat muselo pomoci jinak a vytvořilo dokonavý vid pomocí předpon - políbat, ulíbat, zlíbat,slíbat. Pořád tu byl ale problém, jak rozlišit jednorázovou sérii polibků (políbat) od jednoho jediného polibku. Čeština si pomohla anachronismem - líbit už má sice jiný význam, ale políbit přetrvalo věky a zůstalo věrno svému původnímu líbacímu významu, tj. neinklinovalo k novému významu. |
| 31.08.2006 13:19Gerzon |
:-)) |
| 31.08.2006 13:24muclicka |
. |
| 31.08.2006 13:24muclicka |
já za ty fotky.. |
| 31.08.2006 17:39Gerzon |
Holky, nechte toho, abčas si tu čítá i Vlasta :-)) |
| 31.08.2006 21:21muclicka |
klidně si dám taky třetí jméno Vlasta, mně na tom nesejde, eva marie vlasta ..ok.tak můžů? |
| 01.09.2006 01:34Gerzon |
muclicka napsal(a): Tak na to se musíš zeptat Vlasty :-))klidně si dám taky třetí jméno Vlasta, mně na tom nesejde, eva marie vlasta ..ok.tak můžů? Konvalina napsal(a): Není Vlasta jako Vlasta, aspoň Vlasta si to myslí :-))Gerzon napsal(a): Jsem svým druhým jménem také Vlasta, takže si budeme se jmenovkyní určitě rozumět. A vůbec, můžeš si za to sám, když jsi z důvodů našeho vzdělávání chlapec k zulíbání (vida, další tvar, ten tam chybí!) :-)))Holky, nechte toho, abčas si tu čítá i Vlasta :-)) |
| 01.09.2006 01:51Gerzon |
laškovati neboli "lašky si tropiti", původně = kejklovati, bujně skákati; základem je snad německé "lachen", říká pan Holub. Dodávám, že slovo se vyskytuje jen v češtině a slovenštině a lachen = smát se a Lachen = smích. |
| 01.09.2006 07:39muclicka |
Vlasta říká že ano, |
| 01.09.2006 08:19Gerzon |
muclicka napsal(a): Toho Vlastu jsem neměl na mysli, musíš se zeptat Vlasty.Vlasta říká že ano, |
| 06.09.2006 01:08Hana |
já mám "zblo" - tedy dotázek ohledně něj... :o)) |
06.09.2006 01:24 Pomerančová |
proc se rika: - jako malej jarda - zapis si to za usi a kdy vznikl uzel na kapesniku jako pripominka neceho co se nema zapomenout? |
| [ << ] [ < ] [ > ] [ >> ] | |
| Přidat názor |
|---|