| Téma #229 | |
|---|---|
| Autor: | Gerzon |
| Fórum: | |
| Datum publikace: | 18.07.2006 11:20 |
| Počet návštěv: | 9979 |
| Počet názorů: | 269 |
| O původu slov a rčení | ||
|---|---|---|
| ||
| Názory | |
|---|---|
26.07.2006 00:34 Gerzon |
Nebo myší švorc :-)) Camprlík - z něm. Zamper = ozdoba, takže vlastně ozdůbka. |
26.07.2006 06:00 muclicka |
pišišvora.........taky znám |
| 26.07.2006 06:01muclicka |
myškovat se, miškovat se...cháá děkuji za vysvětlení |
| 26.07.2006 07:47Gerzon |
Tady by neproklouzla ani myš (být střežený) Proklouznou někde jako myš (být nenápadný) Ještě mě zaujalo, jak spojení dvou slov - "proklouznout" a "myš" - dává dvě rčení s úplně rozdílným významem. Ještě k myškovat se, miškovat se Napadlo mě, že to může být také zkratkovitý tvar slova "miliskovat (se)", ve kterém z nějakého důvodu vypadlo kmenové "-li-". |
26.07.2006 09:00 Pomerančová |
a co vypatlaný? :_) |
| 26.07.2006 13:32Gerzon |
Zase střílím od boku, knih u sebe nemaje. Pokud najdu v knihách něco jiného, večer se ozvu. Zatím to vidím takto: Nahoudaný, nahňácaný, namatlaný Nahoudaný = asi expresivní/nářeční tvar od "nahloučený, nahuštěný" Nahňácaný = asi expresivní/nářeční tvar od "nahnaný, nahoněný" Namatlaný = asi nějak souvisí s představou hmoty roztlučené na malé částečky, které se říkalo "materie". Taková hmota, buď sama o sobě, nebo rozpuštěna ve vodě, špiní, matlá. Asociace: materia (latinsky, italsky, špaanělsky) = hmota, surovina, hnis mateola (latinsky) - tlouk mat (anglicky) - cucky mat, mate (francouzsky, španělsky) = matný (pokrytý prachem) napatlaný, vypatlaný Původ: - patina (latinsky) = mísa, pánev, a zdrobnělina patella, patera = miska, talíř Z toho vznikla v řadě jazyků slovesa pro činnosti prováděné nejdříve v míse, později i ve velkém. - pétrir (francouzsky)= hníst, válet, vyválet, mísit, utvářet, formovat - patauger (francouzsky) - máčet se, matlat se, máchat se, šplouchat se, čvachtat se, brodit se v něčem, mást se (v řeči), tápat - patouiller (francouzsky) = čvachtat (se), cachtat (se), ráchat (se), brouzdat (se), patouiller dans la boue = patlat se v blátě - puddle (anglicky) = hníst, válet se (např. o těstě), míchat, máchat se, patlat se, brodit se, dělat louže, kalit vodu - paddeln, patschen (německy) = čvachtat se, brouzdat se, máchat se, matlat se ve vodě, pádlovat, veslovat - patlat (se) - je možné, že se slovo při příchodu do češtiny přizpůsobilo významově shodnému "matlat (se)" Všimnětě si, čím dál jsem od latiny, tím dál jsme od mísy Příbuzná slova: upatlaný = ušpiněný patlal = ušpiněný člověk, ale také člověk s vadou řeči - vydává čvachtavé zvuky A ono slavné "Patláma, patláma" z filmu Pekařův císař? Prosím vás, jak jinak chcete popsat, že se švestky v sudu musí rozemnout na kousky. Vydlabaný a vypatlaný jsou dvojčata. Zatímco výsledkem dlabání je vznik prázdné dutiny lebeční - analogicky: duníš jako (prádný, dutý) sud - patlání se zabývá rozmazáváním z lebky vyjmutého obsahu do co největší šířky. V obou případech je výsledkem jedinec s takovým počtem mozkových buněk, který se limitně blíží nule. Výsledek je pak totožný s "vylízaným mozkem", což je jinak kulinářská záležitost, ale, je-li vztažena k lidskému mozku, nejde o gastronomii, ale o nelichotivou diagnózu. |
| 27.07.2006 16:48Albireo |
Chudý jako kostelní myš: Fascinuje mě, že ačkoli idiomy jsou většinou nepřenosné do jiného jazyka, anglický ekvivalent je "as poor as a church mouse". |
| 27.07.2006 16:53Albireo |
Kdysi jsem slyšel v rozhlase scénku, kde vystupuje praštěná etymoložka a mj. tvrdí, že slova rytíř a rajtovat souvisí i se slovem řiť. Myslím, že to byl vtípek, ale co když ne? To, která část těla se rajtování zejména účastní, to zdánlivě podporuje. |
| 27.07.2006 23:05Gerzon |
Albireo napsal(a): Ono je to stejné i v němčině (arm wie eine Kirchemaus sein) a vlastně i v ruštině (bědnyj kak cerkovnaja krysa), jen Francouzi mají něco extra (etre pauvre comme Job), tedy pokud se náhodou nějaká myš nejmenuje Job.Chudý jako kostelní myš: Fascinuje mě, že ačkoli idiomy jsou většinou nepřenosné do jiného jazyka, anglický ekvivalent je "as poor as a church mouse". Rytíř je určitě z německého Ritter (= jezdec), a to je zase od slovesa "reiten" (= jezdit na koni), z kterého máme i naše "rajtovat". V pozadí je (Rejzek) indoevropský kmen "reidth-" s významem "být v pohybu, jet". Příbuzná slova: rejtar, rajtky, anglické road (= cesta). Řiť je podle Rejzka z praslovanského "riť" a to zase z indoevropského kmene "reito-, reiti-" s najasným významem. Příbuzné je údajně i litevské "rietas" = stehno. Rajtovat bez řiti ani stehna se sice nedá, ale o etymologické příbuznosti to pranic nevypovídá. Etymoložka může a nemusí mít pravdu, ledaže by nám nějaký praindoevropan laskavě prozradil, do jaké míry jsou oba ie. kmeny příbuzné. pasovat na rytíře rytíř bez bázně a hany rytíř (pán) z Nemanic rytíř smutné postavy Rytíř v rajtkách bez bázně a hany, pán z Nemanic, pasoval na rytíře smutné postavy rejtara z Řiťky. Když už jsme u těch myší - existuje i rčení "chystat se jako chudý rytíř do boje". |
| 28.07.2006 08:16Gerzon |
Růžové otázky Co je větší - šípková růže nebo šípková Růženka? Jaký je rozdíl mezi šípkovou Růženkou a Růženkou Šípkovou? Ještě se pokusím se sem podívat večer, když to vyjde. Pokud ne, nashledanou kolem 10. srpna, jedu na dovolenou. |
| 28.07.2006 10:38Albireo |
Přehršel je množství, které se vejde do spojených dlaní. |
| 28.07.2006 10:55Albireo |
Ta širokost se nesmí brát doslova. Jak široká jsou malá dětská srdíčka! |
| 28.07.2006 11:48muclicka |
paroháč |
| 28.07.2006 14:56muclicka |
co?.já to chci vědět!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! |
| 28.07.2006 14:57Pomerančová |
no trikrat - mozna to souvisi s magickou moci prisuzovnaou nekterym cislum: sedmicka je v nasi kulture pokladana za stastnou (slysela jsem, ze nekde jinde to snad byla dvanactka) trinactka za nestastnou az tak, ze v nekterych hotelech nejsou 13. patra nebo pokoje cislo 13. trojka se vyskytuje velice casto: kral mel tri syny, trojhlavy drak, do tretice vsecho dopreho i zleho. splneni tri ukolu vede k cili (zlatovlaska napriklad, bajaja). tri zlate vlasy deda vseveda. az treti pokus otravit snehurku byl uspesny. tri popelciny orsiky, troji kychnuti pred snidani ma prinaset stesti.. atd. zaklepavani an zuby neznam, vim, ze u nas doma se zaklepalo bud na drevo , anebo spolehliveji na neco kovoveho, protoze drevo shori. cele rceni bylo: nechci to zakriknout, musim to zaklepat... ostatně zakřiknout něco, nebo být zakřiknutý mi připadá taky zajímavé... o rceni zlom vaz jsem slysela, ze snad vzniklo diyk povercivosti hercu, kteri verili, ze kdyz ji m pri odchodu na scenu bude prano neoc dobreho, dopadne to spatne, tedy si navzajem prali spatne veci aby jim to prineslo stesti - odtud zlom vaz. ale nakolik je to pravda netusim. |
| 28.07.2006 20:27Gerzon |
přehršle význam - jak uvedl Albi. Pochází z pravoslavenského "g'rsť" (kde apostrof zastupuje tvrdý znak) = hrst Gerzon je rodné jméno rodiny mé matky. Romantičtější verze říká, že pochází z hebrejského "geršon", což byl název vrstvy/sekty kněží ještě v době, kdy židé měli ještě svůj chrám. Prozaičtější verze je, že jde o původně o severského Gertsona (tedy Gertova syna). V současné době je toto příjmení nejrozšířenější v Holandsku, tak si to přeberte. paroháč najdi si, prosím, můj příspěvek z 21.07.2006 12:07. Vysvětluji tam význam staré české předpony "pa-". Podobně, jako je třeba "pařez" pozůstatek po řezání, je paroh pozůstatek po shození rohu (původně se rohy a parohy nerozeznávaly a říkalo se jim rohy), popřípadě "falešný roh". Falešný proto, že je na rozdíl od pravého kazdoročně shazován. tfuj zvukomalebné slovo napodobující zvuk při plivání. Přes rameno se plive k odvrácení zlého, je to starodávná pověra z dob, kdy se plivalo proti důchům/démonům do šesti stan (kabala) nebo do světových stran, ale zvyk je starší. Proč třikrát už vysvětlila paní Pomerančová. zaklepat (na) něco je pozůstatkem jiného prastarého zvyku, kdy se dohoda nesvrzovala rukoudáním, ale zabodnutím zbraně do země. Se zabodnutou zbraní se nedá bojovat, nepřátelství skončilo. zlom vaz znám totéž vysvětlení, které uvedla kolegyně Pomerančová :-)) Souvisí s další prastarou pověrou - nepojmenovávat nebezpečné síly, jevy, bohy apod. jejich jménem. Pojmenovat vlastně znamenalo přivolat. Staré národy tak měly pro démony/bohy spoustu opisných názvů. zakřiknout je vlastně "zarazit výkřikem", umlčet někoho tím, že se mu hlasitým projevem sebereme odvahu/chuť k pokračování toho, co právě dělá. Výkřik nejen přehlušuje, ale současně i zastrašuje/vyhrožuje. Abyste se tu nenudili, mám pro vás deset malých domácích úkolů k zamyšlení: 1. Proč "pije jako Dán" je jasné, ale proč "pije jako duha"? 2. Proč střeží právě ostříž? 3. Proč je ožralý jako slíva? 4. Proč je ožralý jako dělo? 5. Proč je ožralý jak zákon káže? 6. Proč leží jako lazar? 7. Proč nemá všech pět pohromadě? 8. Proč smradu jako Cařihradu? (ne třeba v Petrohradu) 9. Proč chodí jako ze škatulky? 10. Proč kouká, jako když spadl z jahody? (Němci s této souvislosti padají se stromu, Francouzi a Rusové dokonce s měsíce) |
| 29.07.2006 11:00muclicka |
prosím o objasnění původu slova hajzl |
| 31.07.2006 15:44Albireo |
Z německého häuserl (nebo tak nějak) s významem "domeček". |
| 31.07.2006 15:49Albireo |
Smradu jak v Cařihradu: Můj otec v Cařihradu (Konstantinopoli, Byzanciu, Istambulu) před lety byl a tvrdil, že to odpovídá pravdě. Ale ještě spíš by se mělo říkat smradu jak v Neapoli. |
| 31.07.2006 15:51ataman |
"Häusel" |
| [ << ] [ < ] [ > ] [ >> ] | |
| Přidat názor |
|---|