Diskuze 

Téma #133
Autor:intouš od lopaty
Fórum:
Otázky a odpovědi
Datum publikace:18.11.2005 12:44
Počet návštěv:3053
Počet názorů:49

lidi poraďte
Sháním nejakou dobrou dobrodružnou knihu pro jedenáctiletýho kluka. Poraďte mi prosím maminky a tatínkové.

Názory
23.11.2005 15:23
xicht
 Sakra, malem bych zapomnel na Marka Twaina :-). A dost uz.
http://kod.pecinovsky.cz/prehled.htm
23.11.2005 19:23
Rozárka
 stevensonův poklad na ostrově i ty pokračování jsou dobrý...
24.11.2005 11:47
rebecca13
 já teda nevim, zdá se, že ti co sem přispěli svým názorem rozhodně doma jedenáctiletý dítě nemají. já jo. a nechce číst ani verneovky, ani stevensona, ani twaina, ani vinnetoua. dobrodružný a sci-fi věci jsou pro dnešní generaci dětí téměř pasé. frčí fantasy žánr a magie. Mágové, víly, excalibury atd. kouzla a věci typu Pratchett.
dokonce šáhnul po řeckejch bájích a pověstech. taky keltové jsou žádaní. dobrodružná literatura je trochu opomíjená.
24.11.2005 12:56
Atalanta
sirka napsal(a):
jedenact mi bylo tuhle, doporucuju petera horna-Tajemstvi jezdcu z mocalu, ma to jeste dalsich par dilu. Fantasy, moc fajn. Taky jeste stoji za to "Poly a tajemstvi sedmi hvezd", bude se libit, i kdyz asi min. Jo a nic nepokazis Harry Potterem. Je to dobra kniha, i kdyz zkomercializovana, bohuzel. Cetly to hodne deti ode me z oddilu, kterym bylo taky 11.
Poly je podle mne knizka cca pro osmilete holky. Nic ve zlem teda :)


Rebecca: Ano, Vinnetou, Verne, Foglar a podobni passe jsou. (A dite take nemam zadne, natozpak jedenactilete.) Ale myslim, ze kdyz je rodic nebude moc vnucovat a prilis nad nimi pri prohlizeni knihovnicky dojate vzdychat, lecktery ctivejsi kluk si je nakonec precte tak jako tak. At uz z touhy po poznani klasiky, ci z respektu k dotycnemu rodici, ci proste proto, ze zrovna nic jineho neni po ruce. A nevylucuji, ze se najdou i deti, ktere u nich pak zustanou dele nez u modnejsich zanru.

Samozrejme, je otazkou, zda intousovi jde predevsim o kvalitni vyber pro jiz ctouciho (a co ctouciho?) potomka, ci teprve o pestovani zajmu o cteni.
24.11.2005 13:45
xicht
 rebecca13: mas pravdu, nemam jedenactilety dite, uznavam, ze nase oblibena literatura se muze zdat ponekud vycpela, ale nejsem si tak uplne jist, ci je to vina... mozna je to tak, ze deti (i rodice) sahnou jednoduse po tom, co je nejdostupnejsi, pak by to znamenalo, ze onen (ne)zajem o dobrodruznou literaturu neridi zajem ctenaru, ale nakladatelstvi a prodejcu.
24.11.2005 15:33
yenn
 Jo, a jeste bych mu doporucila Zrzaveho Orma od Bengtssona, coz je kniha, kterou bych ostatne doporucila komukoli od 7 let vyse, pricemz za optimalni vek ctenare povazuji vzdy svuj vlastni :)
24.11.2005 20:31
Jeannetka
rebecca13 napsal(a):
já teda nevim, zdá se, že ti co sem přispěli svým názorem rozhodně doma jedenáctiletý dítě nemají. já jo. a nechce číst ani verneovky, ani stevensona, ani twaina, ani vinnetoua. dobrodružný a sci-fi věci jsou pro dnešní generaci dětí téměř pasé. frčí fantasy žánr a magie. Mágové, víly, excalibury atd. kouzla a věci typu Pratchett.
dokonce šáhnul po řeckejch bájích a pověstech. taky keltové jsou žádaní. dobrodružná literatura je trochu opomíjená.
no tak já doma 11ti letý dítě taky nemam ale mam sebe a vim co jsem před těma dvěma-třema rokama četla, a myslim že teda rozhodně víc foglara než pratchetta...:)
27.11.2005 19:06
stanislav
 jednoznačně Mircea Eliade "Šamanismus a nejstarší techniky extáze"...
to by mělo číst každý odrostlý děcko!
27.11.2005 23:08
Monty
 Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod (i když teda sehnat první díl asi nebude sranda, teď je na skladech 10. a 11.)

Ulf Palmenfelt: Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky (na těch 11 snad akorát, podotýkám, že to vydal Albatros a je to sbírka takových těch horrorových příběhů, co si děti vyprávěj, i psaná dětským stylem)

cokoli od Terry Dearyho - to je řada "Děsivé dějiny", "Děsivá věda"... jsou to knížky, popisující třeba Římany, Řeky, Aztéky apod., ale zábavnou formou, s obrázkama, sama si to kupuju a moc se mi to líbí... a mentálně mi víc než 11 nebude.
27.11.2005 23:10
Monty
 Řekněme, že všechny ty knihy jsou svým způsobem dobrodružné, ale jinak souhlasím s Rebeccou, z Foglara si dnešní 11ti letí budou dělat prdel až v pozdějším věku a Verne, Ransome, May apod. jsou fakt trapně out.
27.11.2005 23:38
Repulsion
Monty napsal(a):
Řekněme, že všechny ty knihy jsou svým způsobem dobrodružné, ale jinak souhlasím s Rebeccou, z Foglara si dnešní 11ti letí budou dělat prdel až v pozdějším věku a Verne, Ransome, May apod. jsou fakt trapně out.
Já myslím, že to nelze takto paušalizovat. Existují tři druhy lidí - tedy i dětí:

1. Ti, kteří nečtou vůbec
2. Ti, co čtou jenom to, co zrovna frčí
3. Ti, kteří čtou.

Ad 1) se nemá cenu bavit. Ad 2) má pravdu Rebecca a Monty, Ad 3) si sám najde to svoje, takže jde pouze o to, poskytnout výběr.
28.11.2005 16:28
rivka
 Monty: Ransome je out, ponivač je tak zažitej - ale třeba takovej Thomas Brezina, jakýsi veselý Rakušák, co plácá tuny příběhů vo detektývnejch dětech, se čte strašně moc, a je imho tak desetkrát blbější... Takže obojí nabídnout, nenutit, asi tak nějáko:o)
28.11.2005 22:04
Monty
rivka napsal(a):
Monty: Ransome je out, ponivač je tak zažitej - ale třeba takovej Thomas Brezina, jakýsi veselý Rakušák, co plácá tuny příběhů vo detektývnejch dětech, se čte strašně moc, a je imho tak desetkrát blbější... Takže obojí nabídnout, nenutit, asi tak nějáko:o)
Mno, možná je veselej Rakušák víc současnej, ono totiž taky - podle mýho názoru - jde to, aby se to dítě s hrdinou ztotožnil (jak dobře nebo blbě je napsanej je dítěti fuk, dítě není literární kritik), a když si vezmu reálie třeba i v Tomu Sawyerovi, tak je to pro ně asi docela těžký pochopit, spíš to vezmou jako film... a Ransome asi bude stejnej případ, i když já ho nikdy nečetla a tak nějak jen tuším, o čem psal. Z vyprávění za dlouhejch zimních večerů... :o)
03.12.2005 22:46
Humble
 Na Ransoma mi nešahejte :o)
07.12.2005 12:14
kastel
 Dobrodružství řeka Melikla, Dobrodružstvi Vikinga Vika, Kovbojky od Zhane Greye atd. - každému co jeho jest...
07.12.2005 12:18
kastel
 Svazek 37, Příhody Řeka Melikla Witold Makowiecki
Příhody Řeka Melikla
Originál: Przygody Meliklesa Greka
Překlad: Věra Jersáková
Ilustroval: Miroslav Váša
Rok vydání 1959
Náklad: 26 000
Dvě vydání.
První vydání 1959, 20 000 výtisků.
Druhé vydání 1974, 25 000 výtisků, doplněny nové ilustrace, obálka vpravo.
Výlet do starověku
Velmi pěkná a zdařilá knížka, i když musím přiznat, že toto hodnocení může být poněkud subjektivní, protože vůbec velmi rád čtu knihy z doby antiky. Melikles je řecký chlapec prodaný do otroctví. Už sama tato instituce je odporná, a rozhodně to není naposledy, co se s ní v KOD setkáváme. Tenkrát ve starém Řecku se však jednalo o zcela běžný jev. Melikles se spolu se svými zachránci pohybuje napříč Středozemním mořem. Děj začíná v Kartágu, odsud pluje na Sicílii do Syrakus, dalšími zastávkami pak jsou Messina, Tarent, Epeirské pobřeží, přístavy na Peloponésu, Kréta, Egypt, zde konkrétně Memfis a delta Nilu, odsud putuje pěšky do Kyrenaiky a nakonec pluje do rodného Milétu, kde jeho odysea končí. Musím připustit, že zatím jsem se ani do jednoho z míst, kde se děj knihy odehrává, nedostal, i když jsem k tomu zas neměl tak daleko. Epeirské pobřeží jsem měl tu možnost vidět z trajektu mezi Itálií a Řeckem, musím však připustit, že v noci, takže jsem spatřil vlastně jen pár světélek. Ostře však kontrastovala potemnělá část albánského pobřeží s jasně osvětleným pobřežím řeckým.
Dobu, kdy se děj knihy odehrává, lze přesně určit. K bitvě mezi řeckými osadníky a Egypťany u Kyrenaiky dochází v roce 570 př. n. l., v Kartágu jsme tedy o rok dříve tedy v roce 571 př. n. l. Je to zatím v edici KOD rekord, nikdy jsme se v předchozích svazcích tak hluboko do minulosti nepodívali.
Až do Kartága byl prodán sedmnáctiletý Melikles, a před smrtí ubičováním ho zachrání řek Kalias a Méd Nehurabhed, tajemná postava, která nás provází spolu s Meliklem až na poslední stránky. Jeho diplomatické poslání je v knize až v druhém plánu, ale nebýt jej, zůstal by Melikles v Syrakusách a nebylo by o čem psát ani číst.
V Řecku končí právě pětisetletá doba temna, z níž se nám zachovalo minimum písemných památek, a jsme vlastně na prahu řecko-perských válek, které propuknout za tři čtvrtě století. Kartágo je na vzestupu a stane se brzy největší mocností ve středomoří, odkud je však brzy srazí rozpínavost Říma, o němž najdeme snad jen jednu nebo dvě zmínky, vždyť je to zatím jen bezvýznamná osada na Tiberu. O to významnější úlohu hrají Řekové. Díky kolonizaci se rozšířili do velmi vzdálených míst a tam dále šíří řeckou kulturu. Ke střetu civilizací musí dojít, tak už to v dějinách bývá.
Strůjcem této epochy je však jen nehurabhed, zatímco Kalias, žvanivý majitel lodi, má zájem jen o svůj zisk a Melikles touží dostat se domů, do rodného Milétu. Děj knihy je rozehrán, Féničanům se pranic nelíbí Nehurabhed a chtějí jej za každou cenu zastavit. Když už se jim podaří podplatit kapitána spartské lodi (Sparťané v Řecku asi nikdy neměli příliš dobrou pověst), uniká jim díky rafinované lsti, a když už se zdá, že na Krétě titíž Sparťané dostihnou svého cíle, zorganizuje Melikles vzpouru veslařů na spartské lodi, která bez svých pánů odplouvá k všeobecnému škodolibému potěšení ostatních do neznáma.
Cílem je Egypt, kde se odehrává druhá polovina knihy. Nehurabhedovo diplomatické poslání je neúspěšné, ale nacházíme tady prohnilý egyptský vládní systém, kdy vše z pozadí organizují kněží. Egyptu ostatně zbývá asi jen 50 let samostatnosti, potom si jej podrobí Peršané, ti budou vystřídány Řeky a nakonec přijdou Římané, a když v sedmém století přijdou do údolí Nilu Arabové, je už starověký Egypt v ruinách. Tady se Melikles setkává s Polynikem, svým budoucím přítelem, Anité, svou budoucí ženou, a také s krutou realitou. Kaliovi hrozí smrt pro urážku boha, a neštěstí se chystá i pro řecké vojsko, dosud věrně sloužící egyptskému vládci. Všechny ženy a děti mají být zajaty jako rukojmí… To nelze připustit.
Děj knihy končí popisem historické události, bitvou u Kyrenaiky, která hodně znamenala pro budoucí osud řeckých osad na africkém pobřeží, a vytouženým návratem melikla na vlastní lodi domů.
Domnívám se, že je velmi těžké reálně napsat román z dob vzdálených dva a půl tisíce let. Autor takové knihy musí mít nesmírné znalosti historické, ale nejen to, protože by měl vědět, jak se lidé oblékali, jak bydleli, čím se platilo a kolik co stálo. Historický román stojí a padá právě s těmito detaily. Jsem přesvědčen, že v tomto směru Makowiecki plně obstál a že vydání této knihy rozhodně nebylo špatnou volbou.
Ještě poznámku k ilustracím – jako dítě jsem je odmítl, jako dospělý se už na ně dívám jinak.Miroslav Váša zahalil své obrázky do přítmí jakéhosi mřížoví, jehož význam dítě rozhodně těžko chápe. Myslím, že tady by méně bylo více.

Volným pokračováním této knihy je svazek 052 Tři útěky z Korintu

Obálka originálního vydání
07.12.2005 12:20
kastel
 ...jo a ještě Pán much mě napadá - no možná na 14 - 15 - i když dneska...
08.12.2005 12:33
Atalanta
 Pan much podle mne neni pro deti. A neni to dobrodruzna literatura :)
08.12.2005 12:53
vk
kastel napsal(a):
Dobrodružství řeka Melikla, Dobrodružstvi Vikinga Vika, Kovbojky od Zhane Greye atd. - každému co jeho jest...
Viking Vike ;-)))))!!!
08.12.2005 14:55
kastel
Atalanta napsal(a):
Pan much podle mne neni pro deti. A neni to dobrodruzna literatura :)
...může být - záleží na tom kdo se dívá - já to četl zhruba před 25 lety a přišla mi především dobrodružná...
[ << ] [ < ] [ > ] [ >> ]

Přidat názor
Avízo:
Jen pro autora

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)