Každý občas chybuje. Ovšem když se zmýlí lékař... Tuto historku zaslechl Jiřík v jedné nejmenované pražské nemocnici.
Když se lékařka splete...
Jistý pan Nýdrle si při úrazu poranil páteř a ležel už nějaký ten týden na neurologii. Kromě toho, že částečně ochrnul, nemohl dobře mluvit. Ošetřující lékař mu proto předepsal rehabilitaci vedenou zkušenou logopedkou.
"Nebojte se, pane Nýdrle," pravil s úsměvem, je to velice příjemná dáma, vaše hlasivky budou brzy zase v kondici. Hned zítra za vámi kolegyně zaskočí."
Uběhlo pár dní. Při vizitě se pan Nýdrle opatrně otázal pana doktora, kdy že začne ta slíbená rehabilitace.
"Ona tady ještě paní doktorka nebyla?" podivil se neurolog.
Pan Nýdrle zakroutil odmítavě hlavou. "Nebyla."
"Tak já to prověřím," slíbil doktor. Hned po vizitě zavolal na logopedii.
"Paní kolegyně, já jsem napsal už před víc jak týdnem rehabilitaci panu Nýdrlemu, který leží u nás na neurologii. Mohla byste se na něho přijít podívat?"
"Ale vždyť já ho rehabilituji, léčba probíhá uspokojivě," ozvala se logopedka téměř dotčeně.
To doktora zaskočilo. Proč tedy Nýdrle tvrdí opak? Chvíli přemýšlel a potom požádal lékařku, zda by s ním za pacientem nezašla. Souhlasila.
Za pár minut vkročila do lékařského pokoje: "Tak jsem tady. Co se tomu pacientovi nezdá? On vám tvrdí, že se mu nevěnuji? To by mě teda naštval. Tak jdeme za ním, tohle si nenechám líbit!"
Kráčeli spolu chodbou. "Tady ho máme!" vykřikla logopedka radostně a hnala se ke staršímu muži v pyžamu, který seděl před sesternou na pojízdném křesle.
Neurologa zamrazilo. "Ale, paní kolegyně," vysoukal ze sebe, "tohle není pan Nýdrle. Tohle je pan Nýdl!"
"Nýdl?" podivila se logopedka. "To neni možný. Ještě mi sice neřekl ani slovo, ale už tři dny se podepisuje Roman Nýdrle..."