Srpnová
A tiše volá samota uschlého léta,
kdy pole jsou sklizena a ještě neoseta
a uprostřed nich dva prázdné šálky
sněhem z loňské zimy.
Ještě je místo na to mít rád lidi – z dálky
a jenom tak a prostě,
bez příčiny.

V noci je těžké spát a ráno nespat,
ve spáncích bolest krátkozraká…
A lidé, kteří si postavili města
a pak se naučili plakat.