Vážená vysoká,
i zvěři divoká,
ptáci na větvích,
hlodavci na polích,
Vy ryby ve vodě
- no vy jste v pohodě –
obojživelníci,
Vám všem chci říci:
Co se děje v našem lese,
to už jeden těžko snese:
Včely bzučí, vlci vyjou
srny mlaskají, když pijou
a šlak může trefit sluku,
když kukačka kuká „kuku“.
Sova houká, ježci dupou.
Klidné místo hledat lupou!
Ani tchoře temná nora
nevoní jak od Diora.
Pár tetřevů tam u tůje
dost nahlas se rozmnožuje
a přidá – li se jelen s laní
nevyspí(m) se medvěd ani!
S tím vším se musí něco dělat,
dál to nejde tolerovat!
Včely nebudou dál bzučet,
nebo jinak půjdou bručet.
Vlci taky zavřou hubu –
- zde poukázka do night clubu.
Srny pošlu na školení,
tady jiné cesty není.
Ještě jednou k tomu hluku:
Kukačka přestane s „kuku“,
ježci s „dup – dup“, sova z „hů“ ,
sice do tlapy hůl vezmu!
Tchoř by mohl ten svůj smrad
třikrát denně vyvětrat.
A kdo při tom hodlá řvát,
bude držet celibát.
Vás ostatní milí druzi
nechám si na příští schůzi.