Tý vado, tady to docela jelo... tak taky přispěju.

1. Už jsem zde jednou psal, že mám ke kolážím obecně nedůvěru, poněváč je to technika poměrně dost provařená, Kolářem vyždímaná takřka dosucha a ve své podstatě poměrně omezená (z hlediska možností, které výtvarníkovi poskytuje). Z toho důvodu mě zpravidla moc neberou ani blondýnčiny výtvory, které však zpravidla mají určitou estetickou hodnotu (ale do zlatého výběru bych je nedával).

2. Jestli, Matěji, jaksi paušálně zavrhuješ surrealismus, tak se nezlob, ale v tom případě jsi tak trochu trouba.

3. Tady tahle koláž mně zaujala tím centrálním prvkem (říkám tomu kytara). Ta je fajn, stejně jako ten houslista - tématicky to spolu souvisí a přitom tvoří současně kontrast (kytara je chladná, technokratická - navíc v chladné bílé, neutrální černé a na chladném modrém pozadí - houslista je sice také černobílý, ale je poměrně dost živočišný, takže je to fajn. Kdyby byl vytónovaný do teplejšího odstínu, možná už by to bylo moc. Všechny ostatní prvky jsou tam jaksi navíc (tedy působí, že nemají žádný význam, že jsou tam jen tak fláknuté, protože Ti zrovna přišly pod ruku) - zvlášť ten ženský obličej. 

To čumim, co se nakecá kolem dokola okolo koláže. Ale možná si, blondýno, za svoje přísné/fér soudy u cizích děl, zasloužíš přísný/fér soud: ve vizuálním umění na Liteřře jsi rozhodně hvězda :))