sedíme vedle sebe před modlou kterou vzývám noc co noc do svých snů a vím že mě to ničí a ubíjí mezi námi je drtivá hranice a já mám oči plné horkých slz cítím tvůj dech a bojím se pohnout abych nevyplašila to co je mezi námi to čeho se tolik bojím to co ve mně vyvolává šílenství to co tolik miluju ubývá sil měnit osud už není sil odolávat touze
Epilog
K.
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Stockerka', 13.07.2004 09:41.