Levandulí potřené máš tváře šaty bílé,s vlečkou až řekneš své"ano"u oltáře až přestaneš být slečnou.
Prstýnkem tím kruhem, bez konce a počátku se zpečetí pouto lásky.
S mužem,co hladívá ti vlásky drží tě když kol očí dělají se ti ty smutné vrásky.
Až odhrne ti závoj tu něžnou branku do manželství až ze rtů slíbá ti svobody příboj až odhodíš kytku,pro jiné ku štěstí.....
Potom zemřu se tvým jménem na rtech. |