Dům |
Postavil dům ve mně Z ohně
Krovy v kostech Trámy v slabinách
V hedvábí nebe nad ránem
Lešení podťal Kosou Z luny |
|
Názory čtenářů |
17.04.2010 23:49
Mario Czerney
|
Radost číst taková vyznání. Tak křehce minimalistické a tak pevné zároveň. Líbí se mi to, má to čarodějnou moc. |
18.04.2010 00:10
jasper
|
Skutečně vyjímeční chlapi žádné domy nestaví. Stavět dům – to zabere příliš mnoho času, zatímco touha a láska zchřadne až do té míry, že jako touha a láska se tváří nadosmrti už jen ze zvyku a ze slušnosti. Básni kolují v řádcích vznešená slovíčka o architektonickém staviteli, zatímco domy v ženách (anebo kdekoliv) staví ve skutečnosti jen obyčejní zedníci. |
18.04.2010 00:17
pítchenka
|
takovýto způsob domu se mi líbí |
18.04.2010 00:35
Mario Czerney
|
jasper napsal(a): Skutečně vyjímeční chlapi žádné domy nestaví. Stavět dům – to zabere příliš mnoho času, zatímco touha a láska zchřadne až do té míry, že jako touha a láska se tváří nadosmrti už jen ze zvyku a ze slušnosti. Básni kolují v řádcích vznešená slovíčka o architektonickém staviteli, zatímco domy v ženách (anebo kdekoliv) staví ve skutečnosti jen obyčejní zedníci. :)) to asi jo, to s těma zedníkama, ty skutečný chlape - ale ty jsi muž, ty to máš jednodušší. Ženy mají ty svoje cykly, ony vědí, že něco začíná a něco končí, nemají čas na nějakou cihličku po cihličce, musí se rozhodnout, zatímco ty si na pastvě.:) |
18.04.2010 01:17
jasper
|
Jak jsi přišel na to, Mario, že jsem muž? Jako indigové dítě jsem androgynní. Poznalo jsem mnoho lidských bytostí, některé z lásky, jiné si jen z prospěchu zotročilo. Vyjímečné lidské bytosti lze hluboce milovat, s těmi průměrnými lze žít. Když hluboce miluješ, zastavíš čas, když zastavíš čas, přestaneš žít. K obyčejnému životu, kdy plyne i čas, potřebujeme zedníky, Mario, pro lásku architekty. A Natasha nám tady napsala báseň, aniž by vůbec kdy porozuměla mužům jako stvořeným pro lásku :) |
18.04.2010 02:51
Mario Czerney
|
Nemohu samozřejmě vědět, jsi-li muž, jaspere. Tvůj nick skutečně víc připomíná křišťálovou kouli než nějakou pohlavní bytost. :) Nikdo tu nepopírá ale čas, jelikož žijeme v temném údolí, a čas je naším jedním velkým společným oltářem, to je dobré si uvědomit. Celičké údolí je plné duchů, stínů, nepřátel a zášti všude kolem. Ježíš Kristus hovořil o městu, jež na hoře vysoké je vystavěno, věděl co je v údolí, v místech strachu, kde se touží zemřít. Je Kristus architekt nebo zedník? (Obojím?) Freud v posledním období svého životaa narazil na velmi hlubokou skutečnost: nazval ji thanatos - touha zemřít. Po celý život uvažoval o libidu - což je vlastně teorie, která tvrdí, že člověk existuje na základě vůle k životu k životu; čím více ale pronikal do vůle k životu, tím méně si byl jistý. čím více porozuměl vůli k životu, tím také nacházel, že hluboko uvnitř máme vůli zemřít. Pro Freuda nebylo lehké něco takového přijmout, protože myslel lineárně, v jednom rozměru (to je zásadní: v jednom rozměru), používal aristotelovskou logiku. Značně si odporovalo, že vedle libida - chuti, vůle kživotu - existuje i vůle zemřít, thanatos. Dá se předpokládat, že ho to velmi rozrušilo. Jde však o to, co říkával Ježíš nebo Buddha: tak, jak jste, jste tak zbyteční, celý váš život je tak marný a plný frustrací, že byste raději zemřeli... A v tom vidím podstatu téhle básně, ve které se to projevuje zcela jasně už od její počátku: hned na začátku je symbol ohně, nejdynamičtější symbol, který spaluje vše nepotřebné, ale může také značit zničují vášeň a ctižádostivost (tedy běžný profil jing a jang). Je jasný, že ideální je, když oheń hoří pozvolna - a v této básni tomu tak je, je zde symbol hedvábí - který v pozitivním smyslu je symbolem bohatství... Nelze ho totiž podmiňovat s negací "hedvábí", tj. se ztrátou, jelikož je zde hedvábí spojeno s novým dnem. :) A spojíme-li si pozitvní hedvábí s tak nevyzpytatelným živlem jako je oheň, vzniká nám bohatý (tj. výživný a zdravý) oheň. Natašino podvědomí si to navíc pojistilo domovem, to není co dodat. Druhá a čtvrtá sloka je opravdovou mystickou pochoutkou, návratem do údolí a uvědomění si tohoto počinu, třeba pohledem na měsíc. Nemám teď sil se o tom rozepisovat víc, navíc nechci dělat z básničky vědecký objekt, nebo snad, probůh, psychologický rozbor - (to samozřejmě neumím, navíc to nechci).
Chci jen podotknout, že síla básně je v tom, že autorka, jelikož se oddává minimalismusu (což třeba svědčí o její velké představivosti), ...tedy, že autorka musela velmi trefně a přesně volit každé slovo, aby docílila sdělení. (Předpokládejme, že vědomá a nevědomá složka ideové dimenze textu tvoří 50 a 50 procent - tomu bys mohl rozumět, když tvrdíš, že jsi ono:) Nataša tak velmi usnadňuje čtenáři pochopit sdělení, pokud čtenář neuvažuje v té freudovské rovině, o které jsem mluvil. A tím se tedy dostávám k závěrečné otázce: jak ty, jasper, jak si přišel na to, že se autorka vyjadřuje v textu k muži? |
18.04.2010 03:17
Mario Czerney
|
A ještě něco: všimni si dlouhodobě trvajících symbolů u píšících žen... typickým příkladem jiného postupu je třeba kalais, kterou hodnotíš kladně v tom smyslu, že jde správným směrem. Já s tím spíš souhlasím, než nesouhlasím, ale který směr máš na mysli? Kalais je spíš voda, je víc přelévavá, což se vysvětluje způsobem jejího vyjadřování, myslím, že to jasně naznačuje i její vztah k mužům a nebo přesněji: vztah mužů k ní. Ale který směr máš na mysli? Až se přiblíži kalais k ohni, vyschne. Nechtějme to ani po Nataše, netopme ji, její pevné místo je na souši. |
18.04.2010 03:18
Mario Czerney
|
no, já už jdu spát, už zase blábolím:)) |
18.04.2010 08:13
knihomol
|
trámy v slabinách mě rozkuckaly, tohle mi nataško nedělej, prosim prosim.. |
18.04.2010 08:59
.duke.
|
začátek dobrej, pak jako už nee. takovej bipolární mix. přesilných a přeslabých obrazů |
18.04.2010 11:35
Natasha
|
Mario, ad "jak si přišel na to, že se autorka vyjadřuje v textu k muži?":
Přesně. Mám radost.
|
18.04.2010 11:42
Natasha
|
knihomol napsal(a): trámy v slabinách mě rozkuckaly, tohle mi nataško nedělej, prosim prosim.. Ha, úplně Tě vidím politého kafem ;)
Inu, ještěže máme tu psychoanalýzu. |
18.04.2010 12:07
jasper
|
POSTAVILA dům ve mně
Z ohně
Krovy v kostech
Trámy v slabinách
V hedvábí nebe nad ránem
Lešení PODŤALA
Kosou
Z luny
:o))
A proč jej stavěl(a) právě v noci? (V hedvábí nebe nad ránem, Lešení podťal Kosou Z luny). Ta hedvábnost má být symbolem něčeho z mužnosti?
...................................
Muž je symbolem tvůrce, Mario, dává věcem smysl a řád, dává jim skutečný duchovní rozměr a život, což ženy dokáží jen špatně napodobit, odvěky věkův vytváří jen mizerné plagiáty mužské svobodomyslnosti a kreativity. Ženy jsou součástí hry, které spřádají muži. Vnímej to symbolicky, i gayové a lesbičky si dodnes hrají na tátu a na mámu. Proč asi :) |
18.04.2010 12:13
jasper
|
No a jak je to s Kalais, Mario? Poprvé jsem zaznamenal při čtení jejich řádků pocit, že si to namířila tím jedině správným a smysluplným směrem, když překlápěla své představy do poezie. A to víc, než jen nesměle, s ostychem a předem vytrubovanou omluvou, jako to dělávají lidé bez ambic. |
18.04.2010 13:34
knihomol
|
sem se polil oříškovým likérem, začal sem zase hustě kalit... |
18.04.2010 13:35
knihomol
|
od firmy Metelka, rodinná likérka... |
18.04.2010 15:05
siorak
|
vcelku tuctová analogie, navíc:
...
Krovy v kostech
Trámy v slabinách
...
ve mě nevyvolává žádnou zajímavou představu
To jako, že jsme střecha nesená krovy? Ty už jsou z trámů, tak nač ještě trámy? Měla jsi na mysli skutečný význam těch slov, nebo šlo jen o mlhavou představu a sympatický zvuk?
...
V hedvábí nebe nad ránem
to mi zní jako klišé.
...
zaujalo mě jen:
..
Kosou
Z luny,
tohle je opravdu zajímavá představa a dává to smysl.
Omlovám se za upřímnost. |
18.04.2010 20:47
Mario Czerney
|
jasper napsal(a): POSTAVILA dům ve mně Z ohně Krovy v kostech Trámy v slabinách V hedvábí nebe nad ránem Lešení PODŤALA Kosou Z luny :o)) A proč jej stavěl(a) právě v noci? (V hedvábí nebe nad ránem, Lešení podťal Kosou Z luny). Ta hedvábnost má být symbolem něčeho z mužnosti? ................................... Muž je symbolem tvůrce, Mario, dává věcem smysl a řád, dává jim skutečný duchovní rozměr a život, což ženy dokáží jen špatně napodobit, odvěky věkův vytváří jen mizerné plagiáty mužské svobodomyslnosti a kreativity. Ženy jsou součástí hry, které spřádají muži. Vnímej to symbolicky, i gayové a lesbičky si dodnes hrají na tátu a na mámu. Proč asi :) Je-li muž symbolem tvorby, je také dobré zdůraznit, že muž je symbolem ničení a zabíjení. Žádný jiný živočich nevymyslel tolik způsobů jak zničit či týrat jiného živočicha, jak zničit obydlí nebo rodinu jiného živočicha. Zmatení muži vytvářejí duchovní "skutečnosti", filozofie a celé kolosální vědecké teze, církve a "pokrokové" vynálezy, zatímco žena, symbol života a zrození, tiše a s láskou a s pochopením přihlíží:) K čemu by byly ty úžasné, nádherné lodě a koráby, kdyby nebylo žen, jaspere, neboť žena je jako moře, oceán:) /A rádi si čteme raději o neklidných a prudkých vichřicích, jasné nebe a klidné moře je pěkné, ale je to taky nuda/. Kde by ses tu vzal (vzalo), nebýt tvůrčího potencionálu tvé maminky, jejího lůna, jejího břicha a jeího srdce a jejích plic, ty tvůrče:)
A jelikož jsi mi neodpověděl na mou základní otázku, doufám, že si ve zprávách vyměníme svoje telefonní čísla, a že se později potkáme, abych ti mohl jaksepatří nafackovat. |
18.04.2010 21:11
jasper
|
Ta parafráze původního textu s drobnou, leč podstatnou obměnou ti, Mário, jako má odpověď na tvou základní otázku, nestačí?
Ale i dále, v dalším textu... jen zopakuji, že pokud se žena obrací na architekta svých pocitů, mluví k muži. Svých krásných pocitů se jen tichým přihlížením prostě nikdy nedobere. To muži tvoří a inspirují.
O mužích jako symbolech zabíjení nic nevím, zabíjení ve válkách není mimo zákon, a kdo vlastně stojí za vznikem války, je otázka těžší než se může zdát.
O neklidných vichřicích a zmítajících se korábech mi četla maminka u postýlky. Teď, když už jsem velký a lecos chápu, tíhnu spíš k dokonalému popisu snění :) |
18.04.2010 21:21
jasper
|
(Nejsem si jistý tím, zda ženy jsou v období mateřství skutečně ženami.) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|