Já ti nevím... Tentokrát mi to přijde dost na efekt. Mám z toho pocit vypočítavosti a programové sebeinstalace do připravené pózy.

Nic ve zlém :-)

Já mám tenhle způsob psaní rád. O to nic. Ale když si přečtu: " V televizi dávaj Vinetůa, dneska chcípne...", tak ti to nevěřím. Nevěřím Ti to jakoby pohrdání, ten distanc od dětskejch let. Myslím, že tím okázalým cool jsi to přepísknul a já mám pocit, že v tu chvíli je to už hraný.

Řekl jsem jen jak to na mě působí. Prostě jsem měl pocit, že jsi schválně použil expresivní výraz jen proto, aby si se někam stilizoval. Ale třeba jsi takovej, neznám Tě.

Mno - jo.
Toho Vinetůa jsem pochopila trochu jinak i když ta stylizace tam rozhodně je  a dalo by se krapet ubrat :-)

 jako každej když něco píše, tak je v zajetí určitýho idiolektu, určitý rétorický figury, určitý stylizace, pak už jenom záleží jak to komu sedne

 To máš samozřejmě pravdu, jen jsem podotkla, co cítím já -  a nebylo to řečeno ve zlém. Napsal jsi to ty a  sám víš nejlíp, co chceš sdělit a na nás čtenářích je se v tom zorientovat a určitým způsobem se identifikovat.:-)

 ono je jako docela dost pochybný vytvářet si nějakou post náhled na dílo, v tom smyslu, že potřebuješ znát autora....

Hmmm,když tohle je právě dost zásadní otázka.. upřímně,jinak by mě ani někteří autoři ani nebavili číst (a myslím,že je to tak někdy i u mých věcí skrz čtenáře kámoše - teď tu nejde o nějakou povrchní známost,jakože tipuješ,že znáš),protože do těch jejich výrazů,metafor a takzvaně keců z ulice můžeš proniknout jedině skrz velkou empatii anebo že je znáš,podobně jako ty situace,o kterých píšou a musel jsi je ( a třeba i s nima) zažít. Podle mě jinak nemůžeš oslovit větší počet lidí,když ti nebudou svým způsobem rozumět,jako fakt moc rozumět,anebo tě budou znát.
Možná to jsou trochu kecy ne úplně k tématu,ale napadlo mě to. Myslím,že známost (ať to někomu bude připadat povrchní víc nebo míň) ve smyslu"mám ho načtenýho" nebo "ty voe,jo,takhle to přesně dělá i v reálu" bude dost silnej ovlivňovací faktor.
Sakra,už ani nevim,co jsem tím vším chtěl konkrétně říct :-D jinak dílo chápu a chápu tvůj problém - mám tě trochu načtenýho :)

A zase někdo, kdo do mě třeba ,,trochu" vidí, má alespoň za to, že třeba, teďka plácnu, půlka z toho je pravda ve smyslu situačním a synchronim, že vlastně literatura vychází vždycky z vnitřní zkušenosti a zároveň je nesena čistou fabulací

Ale to zase odstraňuje emoce, je to moc statický, naproti tomu je psaní šíleně dynamický, takže fakt to mám jako roušku...

a

No jo no,když ty to máš úplně jiný..teda jako s tím psaním,protože píšeš o skutečnostech. Ale asi s tebou tak nějak souhlasím,jakože třeba u mě snaha psát cíleně (systematicky a jak celek) většinou jde vniveč. A s tím cílem taky,proto to trochu ochcávám těma závěrama: že jsem tam chtěl mít tohle a že to tak je. Uklidňuju tím hlavně sám sebe,že to trochu (uměle) vyšlo. Být by to tak asi nemělo.

 psaní je stejně na hovno, hlavně že furt ještě fungujem hehe