Ve skříni visí hubertus
je léty celý sešlý
a zpívá kabátové blues
o zimách které přešly

blues zavřeného šatníku
v němž kožich pelichá
a bulvy zlatých knoflíků
zírají do ticha

plášť vyšlý z módy navěky
a staromódní song
jen mimikry a převleky
dál drží s dobou krok

milostná psaní v krabici
bla bla bláhové věty
v almaře chrastí kostlivci
jak tiché kastaněty

hubertusí blues v almaře
slyším už kolik let
na podzim, v zimě, na jaře
zní vždy jak naposled….