Prolog |
|
Pes co chodí vždycky sám |
klíčením odmykám z vězení chvění,
zpění se v karamel lesních včel med.
nezměním v doznání tvé plné znění,
lpění se na lnění bezhlesně změní,
zděním se oddělím od dílných běd
hned.
rozpoznám směrovku,
sdílím si chvíli
mile se mýlím
když
pohladím na krovku
sálavou žárovku
sílím
vnímám co ti mám
snést
si všímám
sám |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Merle', 22.04.2004 15:04.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|