Někdy je dobré dělat věci jen tak beze smyslu. Cesty které nikam nevedou. Nás dovedou. Pošeptala, že je jen projíždějícím vlakem v mé stanici. Kupé byla přeplněna osamělými lidmi. Vlak projel a nezastavil. Mával jsem ve tmě. Nikdo nevěděl, že jsem stanicí jen na znamení. A navíc si nebylo kam sednout. Takže: nebylo co řešit.
Když jsem domaloval ta písmenka nahoře, bylo mi do pláče. Poslední vlak už jen tiše rachotil v mlze. Nikdo mi z něj nezamával.
Světlo je nejlépe vidět ze tmy. A tak za ním jsem šel.
Epilog
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Mario Czerney', 27.09.2008 12:34.