Prolog |
|
hojivá samota |
po letech znejistění
kdy každá minuta
se mohla rázem zvrhnout
v polykání vin nevinnými
vyštěknutím
posedlého neklidem a trýzněním
kdy harmonie byla hříchem
a duchovní dary bláznovstvím
oslovena smrtí
spasena útěkem
jsem našla klid v samotě
a v samotě i pokoru
a sebe
Nic jiného nedopustím!
(rány se hojí pomalu) |
|
Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Diotima', 30.03.2004 09:15.
Názory čtenářů |
06.05.2004 17:16
Johanka
|
dneska listuju a ukládám ... i tuhle |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|