| Dílo #45539 | ||
|---|---|---|
| Autor: | Nechci | |
| Datum publikace: | 10.12.2007 22:34 | |
| Počet návštěv: | 3203 | |
| Počet názorů: | 28 | |
| Hodnocení: | 3 1 | |
| Patří do sbírky: | A další... | |
| Patří do archívu: | <Soukromý> Diotima: dětem 21. století | |
| Duběnkový inkoust | ||
|---|---|---|
| ||
| Epilog | ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
11.12.2007 12:47 Diotima |
zajímavý recept, díky, v důchodu to zkusím :-) (až se budu nudit) |
11.12.2007 14:33 -- |
Zajímavý počin, ale "gumme" asi nebude guma - i když ve článku na Wikipedii je uvedena, ale to bude asi taky špatný překlad. |
11.12.2007 18:19 Nechci |
-- napsal(a): Přírodní pryskyřici čili klovatině se skutečně říká "guma". Možná je to zastaralý výraz, ale to je v tomhle případě jen dobře. Já použil konkrétně "arabskou gumu", což je pryskyřice nějakých speciálních jižních borovic - ve výtvarných potřebách hned věděli, o co jde.Zajímavý počin, ale "gumme" asi nebude guma - i když ve článku na Wikipedii je uvedena, ale to bude asi taky špatný překlad. Bude se jednat buď o pryskyřici nebo klovatinu. |
| 11.12.2007 18:29-- |
Arabská (nebo též senegalská) guma je v pořádku. Bez toho přívlastku je to zavádějící. |
| 12.12.2007 00:48Nechci |
-- napsal(a): Zemědělská encyklopedie uvádí pod heslem "GUMY ROSTLINNÉ" kromě té arabské i dřevnou a třešňovou (na netu jsem našel i višňovou a mandloňovou). Samotné heslo "GUMA" sice odkazuje na "KAUČUK PŘIROZENÝ", ale ten byl do Evropy poprvé dovezen až v 1. pol. 18. st., takže v roce 1611 v angličtině to slovo nemohlo nikoho zmást.Arabská (nebo též senegalská) guma je v pořádku. Bez toho přívlastku je to zavádějící. V angličtině se první výskyt slova "gum" (s výzamem "pryskyřice") datuje už kolem roku 1300. V češtině nevím, ale za 300 let sem snad mohlo stihnout dojít (se stejným významem). Později, s nástupem kaučuku, se ten význam asi začal pomalu posouvat, ale např. ještě roku 1840 píše Augustin Corda v dopise k otázce inkoustu použitého na Rukopisy královedvorský a zelenohorský: "Spojující část inkoustů (guma nebo třešňová pryskyřice) byla po těchto po staletí působících vlivech zničena." Pochybuju, že tím myslel kaučuk - spíš měl na mysli právě tu "arabskou gumu", která se vyskytuje ve většině receptů. Asi si jen neuvědomil (stejně jako ti hlupáci, co píšou do Wikipedie), že slovo "guma" by mohlo být pro někoho ve 21. století "zavádějící" ;-). |
| 12.12.2007 10:34-- |
Jo, ty jsi chtěl, aby to znělo jako z roku 1611? Tak potom jo, ale pak by to muselo bý celé laděné v tom duchu :o) Neber to jako hnidopišství, jen jako názor kolegy překladatele. |
| 12.12.2007 12:15Zrzavý_kotě |
mě se to líbí :) je to jak z nějaký čarodějný knihy a zdá se mi, že je to laděný v duchu r. 1611 co je duběnka - dubová kůra, žalud? |
| 12.12.2007 12:22Nechci |
-- napsal(a): Máš pravdu, Wiki je třeba brát s rezervou, ale konkrétně s tou gumou jsi mě pořád ještě nepřesvědčil. Ten termín ve smyslu "pryskyřice" zná i můj otec (vystudoval hnojárnu - proto máme doma tu encyklopedii :-)) a nepřijde mu na něm nic divnýho.Jo, ty jsi chtěl, aby to znělo jako z roku 1611? Tak potom jo, ale pak by to muselo bý celé laděné v tom duchu :o) Neber to jako hnidopišství, jen jako názor kolegy překladatele. A vyladěný se mi to zdá tak akorát. Na rok 1611 to není, to je pravda, na to bych si ani netroufnul - ale o to mi ani nešlo. Hilský taky nepřekládá Shakespeara češtinou 17. století (ne že bych se k němu chtěl přirovnávat :-)). |
| 12.12.2007 12:30-- |
Už opravdu jen podotek: Základní je skutečně záměr - přiblížit se co nejvíc duchu doby, nebo současnému čtenáři? V tom druhém případě bych se klidně vsadil, že kdyby to takhle bylo napsáno v nějaké příručce, 99 % lidí tam nastrouhá normální mazací pryž a bude se divit :o)) A Hilský je taková naše překladatelská ikona, protože on si na tom dává opravdu záležet po stránce významové, ale formálně ty jeho překlady často nejsou kdovíco. Konkrétně mám teď na mysli Sonety - vynikající jako studijní materiál, ale jinak si vůbec nedělá hlavu s takovými podružnostmi jako počet slabik apod. (což u sonetů imho docela vadí) :o) Některé Albireovy překlady (jako ho, dědka, nemám rád), jsou po stránce básnické dle mého soudu lepší... |
| 12.12.2007 12:30Nechci |
Zrzavý_kotě napsal(a): díky :) a opět cituji mou oblíbenou Zemědělskou encyklopedii:mě se to líbí :) je to jak z nějaký čarodějný knihy a zdá se mi, že je to laděný v duchu r. 1611 co je duběnka - dubová kůra, žalud? "Duběnky jsou hálky způsobené různými druhy hmyzu (hlavně žlabatek) na listech nebo číškách dubu. Jsou kulaté nebo hranaté, vyplněné řídkým teratologickým pletivem a uprostřed s komůrkou, v níž žije larva hmyzu. Duběnky obsahují značné množství tříslovin, a proto slouží k výrobě taninu." Jestli chceš nějaký obrázky, vygůgluj si "oak apple". |
| 12.12.2007 13:08Nechci |
-- napsal(a): A "čtvrt" je podle tebe co, když ani rodilí mluvčí nevědí přesně, jaký objem autor myslel slovem "quart"? Ne, jako návod tenhle recept opravdu nelze použít. Záměrem byla archaičnost... ale ne křečovitá, kterou podle mě někdy trpívá právě Albiero, ne Hilský.Už opravdu jen podotek: Základní je skutečně záměr - přiblížit se co nejvíc duchu doby, nebo současnému čtenáři? V tom druhém případě bych se klidně vsadil, že kdyby to takhle bylo napsáno v nějaké příručce, 99 % lidí tam nastrouhá normální mazací pryž a bude se divit :o)) |
| 12.12.2007 15:46Nechci |
Nejvíc zavádějící je ovšem "vitriol", který tady nemá znamenat kyselinu sírovou, nýbrž zelenou skalici čili "zelený vitriol". Jenže "copperas" se dřív taky dělil na "blue", "green" a "white".... Shrnutí: jako recept je to pro dnešního člověka úplně na prd, na ducha doby je to málo archaický, verše překladu maj o slabiku míň než originál a ten rým na pátým a šetým verši... škoda mluvit. Příště si holt musím líp ujasnit záměr! :o) |
| 28.02.2008 15:21Tramvajak |
Nechci napsal(a): Vitriol je roztok oxidu siroveho v kyseline sirove. Ja vim takhle napsane to nevypada podstatne, ale kdyz ty flasky drzite v ruce tak je ten rozdil obrovsky. Literati jedni!Nejvíc zavádějící je ovšem "vitriol", který tady nemá znamenat kyselinu sírovou, nýbrž zelenou skalici čili "zelený vitriol". Jenže "copperas" se dřív taky dělil na "blue", "green" a "white".... Shrnutí: jako recept je to pro dnešního člověka úplně na prd, na ducha doby je to málo archaický, verše překladu maj o slabiku míň než originál a ten rým na pátým a šetým verši... škoda mluvit. Příště si holt musím líp ujasnit záměr! :o) |
| 28.02.2008 15:42Nechci |
Tramvajak napsal(a): co ty víš, čemu všemu se říkalo "vitriol" v roce 1611...Vitriol je roztok oxidu siroveho v kyseline sirove. Ja vim takhle napsane to nevypada podstatne, ale kdyz ty flasky drzite v ruce tak je ten rozdil obrovsky. Literati jedni! nesnažil jsem se vytvořit přesnej návod (přesnej ostatně neni ani originál, včetně slova "Cop'res"), spíš takovou alchymickou rýmovačku, která by dávala jakžtakž smysl P.S. Co by to udělalo, kdybych tam dal místo zelený skalice roztok oxidu sírového v kyselině sírový? Byl by to velkej rozdíl? |
| 05.03.2008 13:46Tramvajak |
Rozdil by to byl a veliky. Kdyz sem likvidoval par kapek olea (zastarale vitriol a jestli trvas na to losu tak ja trvam na vitriolu a to i v roce 1611) tak sem je chtel nakapat do misky s vodou. Kdyz se ta kapka dotkla hladiny tak explodovala v oblacku pary, za hlasiteho syknuti se odrazila a byla vrzena na protejsi stenu. V podstate se to do te vody nedalo nalit. Co nalit? Ani nakapat. A ten vitriol jako ma byt slovo Cop'res ? Nemuzu to nikde najit, ale tezko by nekdo doporucoval detem (a to ani v roce 1611) aby neco delali s oleem. To je videt jak vy jazykospitci delate lidem zmatky v hlavach. |
| 05.03.2008 18:20Nechci |
jé, dík moc za znalecký posudek, ale jak teda vysvětlíš tohle: "Heptahydrát síranu železnatého FeSO4 x 7H2O je znám také pod triviálním názvem zelená skalice, dříve i jako "zelený vitriol" (Wikipedia) P.S. cop'res = copperas (green, blue, white) |
| 05.03.2008 18:21Nechci |
|
| 05.03.2008 18:29Nechci |
když se ke slovu "vitriol" přidá barva (zelený, modrý, bílý), najednou je ze sírovky skalice? to je vidět jaký děláte vy chemici lidem zmatky v hlavách :)) |
| 06.03.2008 19:19Tramvajak |
A dost! Takze podle tebe je olej ze slunecnic to same jako slunecnice?!!!! Wikipedie je ... to snad ani nebudu psat. A ted k siranum. Starsi nazev (mnohdy i dnes pozivany ) jsou skalice ( sirany ). Sirany jsou soli, ktere tvori kyselina sirova. Oleum ( vitriol ) je smes ktera kyselinu sirovou obsahuje, zel k vyrobe siranu ( skalic ) se nepouziva. Bylo by to zbytecne a prilis riskantni. Tady je nazorne videt ze paklize preklady nedela skutecny odbornik, ale pouze jazykovy teoretik, vznikaji zmatky vedouci k lavinovite sirenym bludum ve spolecnosti. Nasledkom toho jsme my (chemici ) povazovani za skodnou. |
| 06.03.2008 21:19Nechci |
Tramvajak napsal(a): Máš pravdu, na Wiki se nedá spolíhat, ale odpověz mi jednoznačně: "Zelený, modrý a bílý vitriol" je starší laický název pro různý druhy skalice, nebo neni?Takze podle tebe je olej ze slunecnic to same jako slunecnice? Pokud ano, pak za ten zmatek můžou laici, kteří takhle blbě kdysi skalici nazývali, a ne chemici. Takže se omlouvám, jestli jsem se tě dotknul. Ale už originál tý básně je psanej nepřesnou laickou angličtinou. Např. by tam správně mělo být "green cop'res", páč do toho inkoustu je potřeba konkrétně "zelená skalice" - jenže to by se nevešlo do verše, ha! A s tím souvisí další můj dotaz: Co by se stalo, kdybych do toho výluhu z duběnek (plnýho tříslovin) dal místo zelený skalice třeba skalici modrou nebo bílou? Taky by to tak krásně ztmavomodralo, nebo ne? A nakonec tě potěším, opravil jsem vitriol na skalici :)) |
| [ > ] [ >> ] | |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|