Moje milá řeko, proč chytili tě do koryt a zavázali oči, vždyť ví s jakou rozkoší pozoruješ vážky poletující v rákosí a milence milující se za nocí, jak ráda máváš jim vlnami.
I tvá ústa ti ucpali!!! To abys nemohla pít, protože vždy žíznivá jsi po dešti a mnohým dáváš neštěstí když rozliješ se po kraji. I tehdy ti však potají, šeptám tyto slůvka... "Mám tě mám, Moje milá, Mám tě rád."