chtěl jsem napsat báseň
poděkovat havelince za hezký chvíle a za to, kolik mi toho dala
o tobě, haneško, a tom, jak moc tě chci
o horizontu nočního panorama prahy, pač je jak náhrdelník z perel
o panu hrdinovi, o tom, jak mě potkává každý ráno, klátícího se ulicema našeho sídliště a o tom, že on už nepije
o ženskejch, na který do piči štěstí nemám
o ukradenejch botách a vypitý flašce myslivecký
o zvratkách pod skloněnejma čelama osadníků vybydlenejch čtvrtí
o tom, jaký si to představuju a jak se mý sny rozcházej s realitou
o ranních sklenicích plnotučnýho mlíka
o tom, že už mě to tady nebaví a všichni se divěj, proč to všechno dělám
neméně o tom, že právě v tuhle chvíli mi docházej slova,
přestože jsem parádně vožralej
chtěl jsem napsat báseň, ale za světla to nejde
|
|
4
1
Haber 