Dílo #38389
Autor:Wopi
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Povídka
Zóna:Jasoň
Datum publikace:13.04.2007 13:13
Počet návštěv:7417
Počet názorů:27
Hodnocení:23 4 1 1 1 1

Onehdy
Onehdy jsem potkal Pavla.
V osmdesátém jsme spolu hráli v kapele. Tenkrát jsme měli dlouhé vlasy (co bychom dali dnes třeba i za krátké - v té kvalitě i kvantitě) a hlavně poslání.
To, že jsme se setkali ve frontě v lékárně, bylo přímo symbolické.




- Zdar, čoveče! Sem tě neviděl už léta.
- Mi povídej.
- Seš marodnej?
- Ále né. Jdu si pro Hypnogen.
- Špatně spíš, jo?
- No... hlavně moc krátce.
- Aha. A co muzika? Hraješ eště?
- Ani né. Už to neni vono.
- No právě. Ale užili jsme si tehdá, co?
- To jo.
- Vzpomínáš na tu holku v Příbrami? Nechtěla se nám hnout z dodávky.
- Hehe. To bylo hustý.
- Nebo ten Slovák. Jak strkal tu hlavu do bedny, že je to furt málo hlasitý. A to nás setřeli za překročení decibelů.
- Jojo. A jemu to skoro vyndalo skla z brejlí.
- Ale Petr se s nim nesral. To byl řízek. Vzpomínáš, jak nám v Chebu přinesli jídlo a von hodil šavli přímo doprostřed.
- Tak na to se zapomenout nedá.
- Tuhle jsem ho potkal. Je tlustej a celej vopocenej.
- Vopocenej byl vždycky.
- To je fakt. A co Joe? Viděls ho někdy?
- Ne. Vod tý doby nikdy. Jestli neni někde v cizině.
- Možná. Čéče, já na to nezapomenu, jak von basoval. Von hrál některý ty tóny úplně nějak naštorc; vůbec tam nepatřily, ale přitom tam sedly jak prdel na hrnec.
- Jo. To byla síla.
- No tys to taky uměl rozject. Ta Amerika, ty vole, to lidi srali maggi.
- Ále prd, bylo to vobšlehnutý vod Emersona.
- I nekecej, tys to mydlil trochu jináč než Nice a bylo to VONO.
- Nojo, no. Dík. Dyt tys taky nebyl žádný mejdlo.
- Si piš. Jo, byla to boží kapela. Fakt boží. Škoda, že tu byli ty zasraný rudoši, jinak já nevim.
- No. Já taky ne.



Doma jsem vyndal všechny prášky, staré i čerstvě přinesené, vymačkal je z plat na stůl a seřadil jako cvičence spartakiády.
Pak jsem vzal lahvičku kofoly a jeden po druhém začal polykat. Při posledních už se mi ty první hlásily v hlavě.

Epilog
Třeba si říkáte: je to psáno v ichformě, to je prd napětí.
Je přece jasné, jak to dopadne.

No - abyste se nesekli. JÁ bych si tím tak jist nebyl.

Počet úprav: 11, naposledy upravil(a) 'Wopi', 13.04.2007 20:47.

Názory čtenářů
16.04.2007 09:20
myšák
někdy si takovej hovor přinatrefí, málokdy, ale (aspoň ve mně) vždycky zabliká varovný světýlko... člověk by měl koukat dopředu, a hlodavec zvlášť, život je krátkej...
18.04.2007 10:50
Yfča

19.04.2007 23:40
josefk
není to prd P, ani napětí U, je to realita R :-)
04.05.2007 00:27
Craerassy
taková obyčejná realita....jako když lékař konstatuje exitus.-)
03.04.2008 02:40
horomila
...nespím...umírám...tak jako každý...
21.07.2008 19:16
MarekMotor
Sere mě, že máš pravdu. Sere mě, že mě to už taky napadá. V poločase. Už to bude jenom horší. Good luck...
11.05.2011 14:31
olga
Haber napsal(a):
jo
kedysi sa vravelo:
život je pes
a my sme stĺpy pri ceste, na ktoré ten pes ští...
hm mňó
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)