Za zimních večerů, kdy tma bývá déle

zamknu a uvařím si čaj z bylinek
pročítám staré Mladé hlasatele
ač už prý na to nemám
zrak ani věk.

Zahodím cigára i jiné drogy
budu se mýt jen vodou studenou
po ránu cvičit, až budu grogy
neřestem a svodům řeknu  
NO!

Širokým obloukem obejdu pípy
babičky převádět budu po přechodu
jako mé idoly, mé Rychlé šípy
neleknu se výšek ni temných 
do sklepa schodů.

(a nebudu skákat do vody uhřátý … a pít na třešně … a držet na kole korby náklaďáků … a za bouřky stát  pod stromem … a nebudu jezdit na saních v neznámém terénu… a bruslit na tenkém ledě … a budu u sebe mít vždy švihadlo … a KPZ … a budu žít Modrým životem … každý den prožiji radostný prožitek … a budu se starat o Bublinu … a ...)

Vím však, že nedostihnu nikdy svých vzorů
Dušína, Rychlonožky, Jarky, Jindry, věc má  háček
neumím zavřít zkur**** slova na závoru.

A chybí mi lodička
jakou měl Červenáček.