Prolog |
Na předměstí Tromsø sedávají básníci obklopeni tmou...
...a jejich básně marně čekají...
...až spatří světlo světa. |
|
Norské fjordy |
Sníh se snáší z nebe
já však nevidím
přes zatlučená okna
padat jeho vločky
...snad nevadí, že
můj dvůr je
dávno zapadaný
a zapadlý.
Pošťák zvoní u dveří
že jsem prý vyhrál
letenku zpět domů
...snad nevadí, že
já jsem přece doma tady.
Tak usedám zpět do křesla
jehož kůži prožral červotoč
...snad nevadí, že
červotoči kůži nežerou
Papír dvakrát přeložím
a beru pero do ruky
...snad nevadí, že
inkoust v něm dávno vyschl.
Snad ty okenice
spálí slunce
ať mi je zas teplo
teplo i bez rukavic
i bez kamen...
Já vím, že nespálí,
zatím ne.
...je mi zima, pane...
...ale to snad nevadí...
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Jakubisko', 05.12.2006 15:58.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|