Dílo #3271
Autor:Rowenna
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:09.02.2004 09:48
Počet návštěv:3357
Počet názorů:25
Hodnocení:13

Zimní slunce
Nebe je špatně smytá tabule

žák darebák zase

nevymáchal houbu

pospávám celý den

ani ne embryo

cíp placenty

snad jen



v bílých tunikách

s vavřínem nad čelem

pohánějí své koně

podivní bohové



rozmařile

vhodí kousek slunce

nad protější konec



až jeho paprsky

tak náhle, bolestně

protnou jako meče

mé oči

zanícené

zarudlé



- bytost spoutaná

do kozelce



už tak dlouho



od podzimu

jsem.



Názory čtenářů
09.02.2004 22:14
Wopi
hodný laskavý holky mají pravdu, to nejde pořád vymejšlet nový a nový slova chvály...
a ani virtuální smeknutí neni vidět
12.02.2004 18:26
Seregil
Pomalu se sunu.... do jara...*/-/...
17.02.2004 01:52
Maureska
*)
17.02.2004 01:54
Maureska
tak to mi připomíná slunečního člověka na konci zimy...:-)
ať ten sníh už zmizí!
mau
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)