| Dílo #32370 | ||
|---|---|---|
| Autor: | Montrealer | |
| Datum publikace: | 27.10.2006 12:52 | |
| Počet návštěv: | 4972 | |
| Počet názorů: | 30 | |
| Hodnocení: | 2 1 | |
| Prolog | ||
|---|---|---|
| ||
| Léčebna (2) | ||
| ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
27.10.2006 20:21 Montrealer |
johanna napsal(a): To je ideál, dosažitelný jen když tam máš známého MUDra. Já kdysi měl, ale on pak odešel do Plzně, kde se stal primářem Psychiatrické kliniky, což by se mu v Praze těžko povedlo.myslela jsem dobrou kombinaci lékařů a léků :o)))) |
28.10.2006 00:10 Repulsion |
Já nevím jestli jsem měl štěstí na doktorku nebo na prášky, nebo to se mnou nebylo tak vážné - prostě z nejhoršího jsem se dostal docela rychle. Nejkrutější ataky deprese pominulu hned po prvním měsíci braní léků. Další rok a půl to se mnou ještě dost házelo nahoru a dolů, ale pomalu se to zlepšovalo. Bohužel se to usadilo na „ -20 %“ (což už se dá přežít), takže teď hledáme způsob, jak mě dostat alespoň na „+ 20 %“ (aby mě zas začal bavit život - vlastně - aby mě alespoň něco bavilo). To se zatím moc nedaří, ale nemyslím si, že by to byla chyba mojí doktorky. Tohle "jemné doladění" už je asi docela věda. Na vedlejší účinky mě doktorka upozorňuje. A každopádně mě vždycky nabádá, abych si přečetl příbalový leták, kde jsou ty vedlejší účinky popsané. |
| 28.10.2006 11:06hajka |
Repulsion napsal(a): já nevím, když jsem zobala já, tak mě to drželo na takový přímce...neměla jsem z ničeho nesnesitelné depkoidní stavy, ale taky mě nic netěšilo, spíš mi bylo všechno pumpička...pomohlo mi až mluvení...ale to by čověk nebyl schopnej začít bez pilulí...každopádně jsem bez pilulí...Já nevím jestli jsem měl štěstí na doktorku nebo na prášky, nebo to se mnou nebylo tak vážné - prostě z nejhoršího jsem se dostal docela rychle. Nejkrutější ataky deprese pominulu hned po prvním měsíci braní léků. Další rok a půl to se mnou ještě dost házelo nahoru a dolů, ale pomalu se to zlepšovalo. Bohužel se to usadilo na „ -20 %“ (což už se dá přežít), takže teď hledáme způsob, jak mě dostat alespoň na „+ 20 %“ (aby mě zas začal bavit život - vlastně - aby mě alespoň něco bavilo). To se zatím moc nedaří, ale nemyslím si, že by to byla chyba mojí doktorky. Tohle "jemné doladění" už je asi docela věda. Na vedlejší účinky mě doktorka upozorňuje. A každopádně mě vždycky nabádá, abych si přečetl příbalový leták, kde jsou ty vedlejší účinky popsané. |
| 28.10.2006 14:04narvah |
wopi: no, četl jsem to co popsala ta dívky či paní na totemu a ten příběh mi přišel kritický, proč ne, ale proč se tedy dávat cele do rukou doktorů, když si myslím, že mi nepomůžou a jejich techniky mi přijdou směšné? tu publikaci o poruchách spánku jsem měl v ruce ve škole a přišla mi docela rozumná, poruchy spánku v ní popsány, vysvětleny, blablabla |
28.10.2006 16:56 Wopi |
Ale jo. Publikace třeba je docela rozumná, poruchy jsou určitě popsány a vysvětleny. Věřím. Jenže k čemu to někomu je? Když mě bude bolet zub, nechci si číst povídání o kazech, zánětech ozubice, nervů, atd. - chci to vyvrtat, vydrbnout nebo tak nějak. A to mi naštěstí drtivá většina zubařů splní. Obvykle nekrčí rameny a neříkají "musíte holt kousat jinou stranou" ap. |
| 28.10.2006 17:36narvah |
no, ale léčba problému, který je snadno detekovatelný, je jistě jednodušší než odhalit poruchu spánku. a ta slečna tam psala, jak nakonec šla k nějaké lékařce, která ji zkoušela zrelaxovat, u čehož drtila úsměv za rty, takže tomu vlastně nevěřila a přitom byla vlastně odevzdána. podle mě když člověk hodně zkusí a nedojde k zlepšení, tak si třeba může měco přečíst a najít se v tom a pak je komunikace s psychologem, psychiatrem nebo lékařem snažší. terapie podle mě nespočívá v odevzdanosti, ale ve spolupráci. tady výše vložený text montreaela je pouze subjektivní stížností pacienta na metody práce lékařů, postrádám však jeho smysl, napadá mě snad, že lidé, kteří byli s ošetřením nespokojeni se pod něj podepíší a nakonec se všichni shodnou na tom, jací jsou ti doktoři špatní. |
| 28.10.2006 18:05Wopi |
vždyť to tak nějak je :)) občas si lidi potřebujou zabrblat :) jednou na doktory, jindy na tramvajáky, pak na televizního komentátora.... inu - je to způsob jak si ulevit od tlaku :)) znám několik výborných doktorů :) |
29.10.2006 12:51 stanislav |
padnout na dobrého doktora je umění. mně byla hodně příjemná doktorka Fousková v PL Bohnice, ale bylo to v roce 1999, bůh ví, jestli tam ještě je, ostatní si nějak moc nepamatuju, a že jsem jich tam zažil, rozhodně však nějak neuškodili, spíš odvedli svou práci a bylo... když se člověk zeptá, co který prášek dělá, pochybuju, že by nějaký doktor nebyl ochoten říct co a jak... |
| 10.10.2007 22:37infinite |
Stejně, jako jsou špatní, dobří i geniální spisovatelé a básníci, jsou takoví i doktoři. Někoho nečtu a u někoho se nenechávám léčit. Autorce toho příspěvku i ti špatní pomohli, aby si uvědomila, že si musí hodně pomoct sama. Ani doktor není kouzelník a pomůže jen v něčem. Nikdy jsem nebyla v péči psychiatra, ale často se pohybuju mezi velmi vážně nemocnými lidmi a znám i jejich lékaře. Dost doktory oceňuju, že unesou zoufalou situaci lidí, kterým nedokážou pomoct. |
| 11.10.2007 09:34Montrealer |
infinite napsal(a): Tak ty jsi ONA ? No dobře, o to bedlivěji budu tvé komentáře číst. Měj se...:o)Nikdy jsem nebyla v péči psychiatra, ale často se pohybuju mezi velmi vážně nemocnými lidmi a znám i jejich lékaře. Dost doktory oceňuju, že unesou zoufalou situaci lidí, kterým nedokážou pomoct. |
| [ << ] [ < ] | |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|