Kam svět spěchá
kam svět spěje
kdo ho zasel komu klíčí
komu roste komu kvete
komu zas a posté křičí
kdo mu zašmodrchal děje
kdo mu teplý svetr plete
kdo mu tahá za provázky
kdo ho volá: můj ty světe!
z nenávisti nebo z lásky

kdo ho hněte kdo ho mísí
kam se plnou parou řítí
co ho drží na čem visí
kdo mu šije pod lucernou
černé šaty bílou nití
bílé šaty nití černou

kam svět letí  
kam svět spěje
kdo ho ladí kdo mu zpívá
kdo mu hladí hlavu hadí
hlavu štičí hlavu ptačí
hlavu mužskou hlavu dívčí
hlavu která se jen směje
hlavu mlčící jak ryba
hlavu která nemá oči
kdo s ním válčí koho líbá
kdo se v klíně světa stočí

kam svět spěje
kam svět kvačí
komu vyká komu tyká
koho nikdy nezahřeje
kdo mu schází kdo mu stačí
komu bliká komu tiká
jako nevybuchlá mina
koho bere kolem ramen
komu nůžky připomíná
komu papír komu kámen

komu stéblo nepřekříží
komu prázdnou duši hustí
s kým jen smýká koho tíží
koho stiskne koho pustí
komu určí těžkou trasu
komu nikdy nevysvětlí
nekonečnou světa krásu

komu prší komu sněží
komu všechno posvětí
koho zamkl v šikmé věži
drží ho tam v zajetí
koho řeže koho skřípne
koho něžně konejší
koho svět nás vezdejší

je svět hvězdný je svět mořský
je svět zámků je svět bran
je svět křivek nerovností
je svět oblostí i hran
ztracený a nalezený
je svět tmy i majáků
odtajněný zasvěcený
je svět velkých světáků
svět co vlastní tíhou padá
osudově ta da da
                         dá

kam svět pádí
kam svět spěje
komu hořkne komu sládne
jako jed a jako med
komu buší na veřeje
komu pláče koho bolí
komu zraje komu vadne
komu sežerou ho moli

koho chrání koho sejme
komu vaz či vázu srazí
koho nikdy neobejme
koho veze s kým jen smýká
komu slunce v boxu zmrazí
až se smrští v trpaslíka

nad kým podezřele zvážní
umyje mu nohy ruce
zápěstí i  jamky pažní
tvrdou kůži na chodidle
smutek vlezlý za nehet
než na váhy vloží srdce
vyváží je pštrosím křídlem

u vchodu na onen svět