jsou chvíle v tvém bezpečí dřímám a chvalořečím čas....můžeme být spolu kousek po kousku....snídat u jednoho stolu jsou chvíle...ukládáš hlavu do klína
jsou slzy za lidmi...se narodili dřív zatracuji čas...do koše s kalendáři! hodiny v hmoždíři se vyděšeně tváří jsou tvoje oči...nekonečná něha v nich
jsou šepoty...ku spánku hebce konejší v loktech mě hojdáš a vlasy něžně z čela to touhy mám...ztrácím se v tobě celá jsou noční probuzení...a pořád u mě jsi
jsou lásky...a někdy láska neumírá přežívá v lidech tak lehce smrtelných díky bohu??...milovat není hřích jsou strachy... před nimi srdce neuhlídám
jsou obzory... za který jednou odejdeš? nezůstanu sama...zůstanu opuštěná a jestli touha lidí omezení nemá jsou tedy naděje...mi cestu svou ukážeš
jsou chvíle... pro ně můžem spolu být a otázky na které neznám odpověď však nechci znát...pro nás je tady a je teď
ale hodně veršů převzatých, víš o tom?
a proč ne..
Delphy, kdyby mě někdo inspiroval, tak to sem napíšu...a proč ne...myslím, že na to je tu dokonce kolonka...že
Inspirovala mě však jen má konkrétní životní situace....
Bylo by bláhové si myslet, že nikdo jiný neprožíval někdy totéž...
ale hodně veršů převzatých, víš o tom?
a proč ne..
Delphy, kdyby mě někdo inspiroval, tak to sem napíšu...a proč ne...myslím, že na to je tu dokonce kolonka...že
Inspirovala mě však jen má konkrétní životní situace....
Bylo by bláhové si myslet, že nikdo jiný neprožíval někdy totéž...
myslel jsem to jinak - "v tobě se ztrácím celá" je třeba verš z písně Lucie Bílé..