Podzimní slunce snadno topím v číši,

Hus křídel šum když v té době se slyší
svůj osud skládám z obarvených zrnek.
Kam jen se poděl od Čochtana hrnek
kde duše tvé si boly dávné tiší.

U Bucků zhasli už je po sezoně
a ani mně se nechce jaksi dál
přepřáhnout jenom znaveného koně

vydechnout hyje svou poslední plíci
a s římským přízvukem
to
Veni Vidi Vici…….