| Prolog |
|---|
no jo, je to dlouhý,
pokud se vám to nechce číst, klidně na to kašlete
stačí že tu necháte tip a netřeba se více zdržovat
:)) |
|
| ta pekelná kontrarevoluce |
V tom pověstným osmašedesátým u nás na návsi eště fungovala hospoda U Vomáčků. Vedl ji starej Rorejs, tlustej, plešatej a neskutečně pověrčivej chlap.
Pamatuju si, jak stával za pípou, funěl a počítal hosty, jestli jich náhodou neni třináct. Pokud jo, vykouknul ze dveří, zdali se náhodou někdo nehrne tuhle neblahou situaci napravit, a pokud ne, vybral si toho nejnalitějšího chlapa v nálevně.
"Zaplať a vypadni, už máš dost," zabručel a vypoklonkoval ho.
Pokud jste se s ním někdy dali do řeči, dřív nebo pozdějc se dostal k nějaký strašidelný historce. Měl dokonalej přehled o tom, v kterým stavení se kdy vobjevil nějakej přízrak nebo duch, a snaživě o tom informoval každýho, kdo byl ochotnej poslouchat anebo kdo byl už v takovým stavu podroušenosti, že mu to bylo fuk.
Nejvíc se obával rokle za lesem. Řikal jí Čertova díra a tvrdil, že neni radno se tam v noci objevit, protože se tam dějou pekelný věci.
Teda - hrozný věci se tenkrát děly na lecjakej mezi, což o to. Osmašedesátej byl hodně teplej rok a navíc voněl svobodou a tak, ale do Čertovo díry opravdu nikdo nechodil. Buď lidi věřili Rorejsovi nebo tam bylo víc klíšťat než jinde, možná to bylo jen ze zvyku, už ani nevim.
Takhle to fungovalo až do konce srpna.
Pak přijeli Rusáci.
Pár dní jezdili s tankama přes ves sem a tam jako pitomý, rozhazovali nějaký prdlý letáky, kterejch se každej štítil, nebo na nás jen tak čuměli přes mířidla.
V září zaparkovali tři tanky a asi sedm náklaďáků s jedním gázíkem na návsi a důstojník vysvětloval starostovi (vlastně to byl tehdá předseda MNV), že zůstanou tábořit tady.
"Tady?" zděsil se předseda a rozhlédl se kolem sebe.
Velitel mu vysvětlil, že přímo ve vsi ne, že se utábořej mimo - a ukázal směrem k Čertově rokli. Tam u lesa budou prej mít tábor a předseda to má vzít na vědomí.
Což se stalo.
Jenomže to napotvoru uslyšel i starej Rorejs a ten to odmítnul akceptovat.
"Cože? Nezbláznili se? To přece nejde," rozhazoval rukama a obrátil se k důstojníkovi: "Nějdět. Teda - něiďot chci říct."
Velitel se bezradně podíval na předsedu.
"Něvazmóžno - on skazal," pravil předseda.
"Pačemu?" zamračil se Rusák.
"Tam straší," vysvětloval Rorejs a koulel očima, "strašájet... jak se sakra řekne rusky straší?"
"To nevim, to sme se neučili," krčil ramenama poněkud zaskočenej předseda.
"Něbezpéčno. Rozumíte? Něbezpéčno strášně," snažil se Rorejs.
"Opásno," napovídal předseda.
"Štó tam? Partizany? My sakruščájem ich," prohlásil ruskej velitel.
"Nět - partizáni nikakíje. Duchové. Čerti. Démoni. Teda ďémoni. Rozumjétě, sakra?"
"Panimájetě," opravil ho tiše předseda.
"Durak," odplivnul si důstojník, mávnul rukou a nasoukal se do svýho gázíku.
Jenže Rusové se tam dlouho nevohřáli. Za dva dny se zničehožnic spakovali a odtáhli. Hrobník tvrdil, že tamodsaď slyšel v noci střelbu a křik, ale moc se mu nevěřilo, slýchal po rumu lecjaký blbosti a flašku míval při ruce imrvére. Rozhodně to ale bylo zábavný, když si vezmete, kolik práce jim dalo postavit ty obrovský stany a kuchyň a tu vysokou anténu nebo co to bylo za stožár.
Zbourali to teda ancvajdraj. Když mizeli, upalovali fofrem a vypadali docela nasraně. Jeden z nich vosolil samopalem zeď hřbitova, kolem který se kodrcali. Stará Panošková, která tam zrovna něco vrtala na rodinným hrobě, z toho měla normálně psotník.
Za čas přijeli nějaký páprdové z kraje. Od toho dne předseda už nebyl předseda a Rorejs neved hospodu. A vůbec - vesnice měla v podstatě celý sedmdesátý léta docela problémy. Prej jsme se postavili proti spřátelenejm armádám. Napsali vo tom vodsuzující článek i v Rudým právu.
Rorejs se nedožil devětaosmdesátýho. To by mu bylo, chudákovi, hej. S puncem člověka, kterej se stavěl proti pobytu okupační armády, by měl asi docela dost šancí. Moh dostat zase nějakou hospodu anebo rovnou sedět v parlamentu. Tam by se mu líbilo, poslanců bylo málokdy ausgerechnet třináct.
Přitom je chtěl, blbečky ruský, vlastně chránit, že jo. Ale na to už by si nikdo nevzpomněl.
Akorát já jsem tuhle při vyklízení půdy našel ten starej ruďas s článkem o naší kontrarevoluční vesnici. Byl fakt zábavnej. Perla komunistickýho normalizačního slohu. Jenomže v něm citelně chyběla fotka tý postřílený hřbitovní zdi.
Do letošního léta na ní byly vidět stopy po kulkách. Podle mě tvořily jednoznačně obrys postavy s vocasem a rohama, ale já mam dost divokou fantazii. Na něco.
Stejně je to už fuk. Včera tu zeď konečně znova vomítli. A z bejvalý Čertovo rokle nezbylo taky nic. Zavezli ji vodpadkama a hlínou ze stavby dálnice.
Máme jednadvacátý století.
To je vo něčem jiným.
Akorát eště ňák furt nevim vo čem. |
|
Počet úprav: 7, naposledy upravil(a) 'Wopi', 08.08.2005 23:24.
| Názory čtenářů |
06.08.2005 00:50
 Wopi
|
náhodou - VF nejni špatná ženská |
06.08.2005 10:44
 stanislav 
|
dobrý text, něčím málo mi však ten vypravěčův slang drhne, malinko mi přijde nepřirozenej, ale třeba se mi to jen zdá... |
06.08.2005 13:38
 Kodynie
|
Rozjezd trochu nudnej až zbytečně moc rozvláčnej (nesnáším glorifikaci šedesátého osmého, ale já nemám do toho co kecat, já jsem v tom roce byla ještě na houbách). Prostředek geniálně vyprávěnej (literární zkratky mám moc ráda). Konec moc smutný (chudáci strašidla, nemám ráda 21.století). |
06.08.2005 14:04
 johanna
|
joj, hele to je čtivá věc... dobrá |
06.08.2005 16:45
 Basia
|
:)! |
07.08.2005 07:17
flétnista
|
Ta domluva s Rusy mi připoměla moje školní léta..
Dost dobrý, písej dál * |
07.08.2005 18:02
 Janina Magali
|
no jo, je to dlouhý,
pokud se vám to nechce číst, klidně na to kašlete
stačí že tu necháte tip a netřeba se více zdržovat
*
Nakonec jsem se začetla...a nelituji.
Opravdu dost dobře čtivé a ještě k tomu i zábavné !!.-) |
08.08.2005 00:32
Siral
|
sem si pěkně počet
vo nepěkně pěkný době
a asi se budu k tomu vracet
dík za tu možnost |
08.08.2005 14:44
 Seregil
|
Zas tak dlouhý mi to nepřišlo.... dobrý počtení.... *t |
08.08.2005 16:28
romi
|
*** |
08.08.2005 19:29
Hester
|
mohlo to bejt klidně delší... umíš ***
písej víc :-)
tip samozřejmě zanechávám |
08.08.2005 22:47
Pišta_Hufnágl
|
Bohajeho, to je výtečný povídání!!! :) Utrousím tedy toho tipa, a jdu se mrknout, jestli podobného nemáš víc, chlape... :) |
08.08.2005 23:23
bříza
|
Jo - Wopidoo - tak tohle je opravdu pumelice! Téma a fabule s přesahem, slovník hutný a bezvadně korespondující ... zkrátka Tě políbila můza (doufám, že nás příležitostně představíš ;)) ... vovno se na starý kolena snad nakonec ukáže, že jseš největší literární talent v okolí ... (kdyby jako o to někomu šlo ....) - a víš co ? Šoupnem Tě do zlata. Konflikt zájmů - nekonflikt .... za tímhle si docela stojím .... |
09.08.2005 08:06
Rendy Brendson
|
Dobrý, líbilo. |
09.08.2005 12:42
Wopi
|
bříza: teda... jedinej, kdo mě v poslední době olizoval, byl kocour, pokud pamatuju... ale ď. :) Já sice nechápu, proč se to vlastně lidem líbí - vzniklo to úplně náhodně - potřeboval jsem jen nějak zabít čas než dopiju otevřeného Buda a pudu spát, ale ten ohlas mě fakt potěšil. |
09.08.2005 15:24
 Yfča
|
Wopi napsal(a): bříza: teda... jedinej, kdo mě v poslední době olizoval, byl kocour, pokud pamatuju... ale ď. :) Já sice nechápu, proč se to vlastně lidem líbí - vzniklo to úplně náhodně - potřeboval jsem jen nějak zabít čas než dopiju otevřeného Buda a pudu spát, ale ten ohlas mě fakt potěšil. |
10.08.2005 03:55
jose17
|
Bezvadné zakončení: "Máme jednadvacátý století.... vo něčem jiným.... furt nevím vo čem".
Povídka se dobře čte, inspirace tím nápojem zřejme pomohla.
T.
|
10.08.2005 07:23
 josefk
|
pravda, panáčku :-) |
11.08.2005 13:57
 Montrealer
|
Já to četl u yfči v hlodníku... líbilo.
* |
13.08.2005 18:25
Lucyinka
|
výborný :-)))) * |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|