Dílo #17645
Autor:komedie
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:25.06.2005 19:24
Počet návštěv:3240
Počet názorů:45
Hodnocení:4

Prolog
vím,že je slabší....a nemusela jsem to říkat...ale chtěla jsem
Z nahoty černobílých těl


snad jsme ohluchli
nebo se omlouvám
svým šlápotám
nahoře javory
dole umělý jehličí
a kameny ze sádry
bolí

až dokonalí lidé
z dlaní vědců vykročí

slepí a hluší
neslyším sojky
snad dřív
nebo místem snad
moje vina

svlečený břízy
bodavě vzdychají
větve už nejsou
vlasy…od barev

víš,zblbli jsme
pryč,pryč…

ještě tak jednou
dýchat v čistotě..

tam kde tančíte,
mé lásky,
nejsem v bublině

za nedávno
vykroč…

zaslechnout…a vida
úsměv…

Epilog

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'komedie', 26.06.2005 08:53.

Názory čtenářů
04.07.2005 21:54
Pišta_Hufnágl
Dyk já se snažím!!!! Kudy se odsud jde ven?
12.08.2005 17:15
Pišta_Hufnágl
Našel jsem při úklidu půdy noviny z třicátejch let, a byla tam fotka, co se mi hrozně líbila, tak jsem jí naskenoval. Hele:
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)