Dílo #17389
Autor:Pišta_Hufnágl
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.06.2005 16:08
Počet návštěv:1856
Počet názorů:32
Hodnocení:5

Prolog
...takový fragment...
S děvkou? To sotva...

.....


Kéž jenom, jenom chvíli
by méně lhaly, a víc žily
mé údy rozházené v poli
kde vrány mi už oči vyklovaly!


S děvkou? To sotva!.....
Touha ve mně zmírá
Čas kupředu mě tlačí
k poznání,
že v poušti
k hovnu je mi kotva...
Dnes ozónová díra
mi k samohaně stačí.
Do dlaní.


.....


Názory čtenářů
21.06.2005 13:14
Pišta_Hufnágl
(ne, myslím, že to pochopila. mlčí dojata okamžikem.)
22.06.2005 18:39
Damian
Budu ti tu říkat Francois... smím?*-)*
22.06.2005 19:20
Pišta_Hufnágl
Dobře, ale nic víc nečekej. Jsem šťasten se svojí drahou... .))
23.06.2005 15:08
Damian
No tos mě velmi zklamal, asi přeci jen zůstanu u starého dobrého Pišty. Francoisové žijí život naplno a berou všechno, co nabízí.. hořké i sladké. Co ty?!:))
23.06.2005 15:16
Pišta_Hufnágl
Já jsem spíš na slaný, ale nešířím se o tom, raději. Společnost takové revoltě ještě nedorostla.
23.06.2005 15:47
Damian
Blbost, už od malička do nás ládujou, že je "sůl nad zlato" a ty mi tady budeš vykládat něco o své originalitě. A nedělej, žes nepochopil otázku. Nebo sem nepochopil odpověď? Slannost může taky ledacos představovat :)
23.06.2005 15:49
Pišta_Hufnágl
Dobře, beru Fernet.
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)