LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #16667
Autor:	Aki
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Próza/Reportáž
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	24.05.2005 08:39
Počet návštěv:	7164
Počet názorů:	27
Hodnocení:	19
Patří do sbírky:	Napsáno životem

Prolog

takhle nějak to vypadá, když vyrazí barbar do zoo... :o)

O zviřátkách, bloudění a děravým vejfuku

někdy v tejdnu sem mluvil s Verčou... povidala, že chce jet s kolegyní z práce a menším stádem pidižvejků (v počtu cca 5 ks) do Práglu do zoo, tak esi bych se nechtěl přidat jakožto pomocná hlídací a řidičská síla... nakonec mě ukecala... hlavně proto, že fotím rád zviřátka a s digitálem sem v zoo eště nebyl...
cesta proběhla celkem hladce, akorát to stávání už v sedum ráno mě málem zabilo... před zoo sem takticky vodchytil nějakou mladou famíliji, aby nás bylo dost na skupinovou slevu, čímžto jsem ušetřil celých neuvěřitelných 9 Káčé... jako hlídací výpomoc sem ale asi kapánek selhal, páč sem se zasek každou chvíli u nějakýho výběhu a asi tak 15x sem se ztratil, takže sme minimálně polovinu času strávili hledáním mě... eště že jsou ty mobily, ináč tam nejspíš bloudím doteď...
hodně času sem taky strávil u vohrady se zubrama... křoupal sem u nich na lavičce vopečenou klobásu, když tu koukám, že jedný zubřici visí pod vocasem bublina s plodovou vodou... sem si nejdřív říkal "nojo, kdovíjak dlouho už tam visí, to bych tu moh taky čekat až do večera," jenže pak ta bublina úplně normálně praskla! tož sem zahodil buřta do dáli (no, kapku kecám, položil na lavičku), bafnul foťák a mačkal... takže mám něco kolem šedesátky fotek z průběhu celýho zubřího porodu, až do chvíle, kdy se to maličký zubříčátko postavilo poprvé na vlastní kopejtka! bombáckej zážitek, fak že jo...
no a pak už nic moc zajímavýho... sloni, žirafy, lachtani, vembloudi, vopice a tak... zívačka... někerý pavilóny mě ale teda dost zklamaly... třeba v oddělení velkých safců koukaly z vody akorát dje hroší prdele a tím to haslo... přístupovou cestu do tropický džungle zase hájila asi tak dvěstě metrů dlouhá fronta, takže to vypadalo, že bych nějakou tu lijánu uviděl dřív, kdybych skočil na pramici a dopádloval si někam do Bolívije... džugli sme teda vzdali, třeba někdy příště...
trojská zoo je dost roztahaná, tak sem si při jednotlivých pochoďákách od vohrady k vohradě krátil dlouhou chvíli ztrácením sebe sama a posloucháním kolejdoucích kolegů čumilů... hlavně hlášky jejich ratolestí mě párkrát dostaly... třeba takovej duchaplnej rozhovor:

"hele, Zuzanko, to je lama"
"pipi"
"ne pipi, lama"
"pipi"
"nojo, když ty máš všecko pipi..."

nebo jinej, ještě lepší:

"koukej, koukej, támhle je gepard!"
"kde, tati?"
"no támhle, ten puntíkatej v trávě."
"hmmmmm... hešká beluška..."

nojo, s dětma je někdy sranda... ale bohatě stačí poslouchat ty cizí, vlastní mi zatím nijak zvlášť nechybí...
někdy kolem štvrtý sme se všichni šťastně shledali u východu, vyslech sem si, jak byly děcka ukňouraný, což mi nějak uniklo, asi kňouraly dycky když sem byl zrovna ztracenej... pak už zbejvalo jen naházet všecky ty ratolesti do aut a zamířit nazpátek... cestou sem zjistil, že mi nespiš nějakej krokodýl vytunil zubama vejfuk, takže to turbo, co se z něj ozývalo, málem nepřeřval ani chudák Habera z rádija... navrhoval sem, že třeba takový HammerFall by to určitě zvládli líp, ale nějak mi to neprošlo... no co, pustil sem si je až doma při relaxaci ve vaně...

***

kompletní průběh porodu si můžete prohlídnout TADY

Epilog