první řádky věnuju někomu kdo mě x x x
poslouchej : nikdy bych nechtěl
aby byl první někdo jinej než ty
a bude následovat obvyklá záplava automatickýho psaní
pro všechny ty kteří nerozumí poezii a chtějí vypadat umělecky
pro všechny ty kteří s vytřeštěnýma očima snídají obrazy
pro všechny ty kteří stříhají slova z novin
pro všechny ty kteří vyvražďují irák
pro všechny ty kteří přistávají na měsíci
pro všechny ty kteří umírají hladem
pro chemické bratříčky s očima plnýma zvuku
pro thomase který bude cestovatelem po africe
pro michaelu která bude dětskou lékařkou
pro jindřicha který nemá rád experimenty
pro jima morrisona jsi energetické monstrum
pro arthura rimbauda jsi tulák a podzemník
pro všechny anarchisty jsem s vámi bratři
pro slunečnici která usíná v kavárně s deštěm ve vlasech
zavírá oči na bouřku a kouše se do spodního rtu
***
manifest nového uměleckého směru
který na vás vychrlí všechna slova světa v jednom okamžiku
ukáže vám cestu a způsob existence
odbočka + vsuvka někam úplně jinam
chtěl bych jako rimbaud ukrást meč a zabít všechny špatné básníky
konec vs miluju manifesty které se třepotají ve vražedném modrém větru
tento manifest bude dokončen ve dvou
s úderem večera přeplaveme vzdušné moře
kdybych uměl malovat tak jako vždy :
ležíš u patriarších rybníků
básníš o překot
ve fantastickým tmách
Ta Která Odhazuje Myšlenky
***
včera kdy jsem usnul v oblečení jako ve skafandru
jsem se třikrát vzbudil
poprvé zasténal touhou + bolestí
podruhé vykřikl z okna báseň
potřetí si rozškrábl dlaň nožem
řetěz byl přetržen a zůstala jenom plná láhev představ
kolik nesmrtelných okamžiků jsem prožil za tak krátkou dobu
kolik démonů odvrátil
vítej davide gilmoure, proroku, křišťálový anděli
rozbitý ve vatře kterou založili osvětlovači divadla Hořící Opona
aby nezklamali náš indiánský kmen plný punkerů
vítej davide gilmoure se svým válečnickým hlasem
obličejem barevným pod nánosem nenechavých prstů
dvanáctiletých dívek v krátkých sukýnkách
chci mít dvanáct let davide gilmoure
ty jenž jsi ztělesnění vesmíru a symbol sama sebe
ty jenž jsi polomrtvý zvoník na útěku z márnice
ty jenž jsi tulák po nepálských horách za soumraku
ty jenž jsi tulák po čínských horách za rozbřesku
ty jenž jsi melancholický bratr průsvitného havrana
který stéká ze střech do náruče elektrické smrti
věz že dnešní noc bude intenzivní
jako oči stříbrného rejnoka plynoucího v polospánku
do útrob krystalického orloje na horním náměstí heya
potopený potopená
slunečnice ( pointa ) víš co myslím
dnešní noc bude
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'Mathew', 24.12.2003 10:54.
... já jsem přesně tohle nemyslel .... chtěl jsem vědět jestli s tou myšlenkou souhlasíš ? jen tak ty stihomane .... ukopnout ti hlavu
uchopit ... a dozvědět se koho!!! :)
ej, nebylo to špatný dílko, ale Jindra vyhrál 1:0 na body, moc vtipnej rozhovor děti
lost generation
boring sunset of your shuffing fingers(never,never,)stoppp)
24.12.2003 08:17 Anonym
jestli tam pořád budeš mít "nenávidí" tak tě fakt asi začnu..hůů..
šťastný..a tak:)
mar