na dveřích se pohnula klika a jsou slyšet kroky. asi jsem indiánská čarodějka která po nocích kouzlí a zaklíná všechno co ničí sny. vyndala jsem ze skříně babiččin klobouk, ten, co měla na sobě naposled v roce 1944, jak voněly vzduchem třešně a pampelišky kvetly potichu, a dala si ho na hlavu. vítr mi profoukával vlasy na obě strany a mně byla zima. to se totiž zastavil čas aby moh začít novej život. začala jsem mrazit pohledem a vyhazovat peříčka, který se mi už nevešly do kapes.