LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #13213
Autor:	Stevenson
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Poezie/Vázané verše
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	24.01.2005 03:28
Počet návštěv:	3813
Počet názorů:	29
Hodnocení:	15
Patří do archívu:	<Soukromý> avoknyh: Avoknyh, <Soukromý> Lu_Po: PEKLO !!!!, <Soukromý> Mistle_: Pod okapy, <Soukromý> Slovo: Slovo - Nej..., <Soukromý> 1Janina: Stevenson, <Soukromý> yenn: Trésor

Prolog

Opět baladicky , s věnováním té, která popírá všechny ekponomické zákony tím, že má ve složce vydání daleko větší sumu, než ve složce příjmů..
Tobě S.

Její modlitba

Na vrchol nejvyššího štítu
nech vystoupit mě prosím, Pane
pod sebou nechat realitu,
myšlenky svoje, neustlané,
pak cokoliv se se mnou stane,
opřena pevně, o tu horu,
tam potom snad, až západ vzplane
poprosit tiše o pokoru.

V horku a dusnu žhavých pouští
spočítat zrnka nekonečná,
tam, kde se slabost neodpouští
a kde neděje není věčná
když horizonty nekonečna
se se mnou zcela světa zprostí
za Tvoje slova chci být vděčná
pouč mě prosím, o skromnosti

V té džungli tmavé, u pramene
neznáme, zabahněné řeky
najít, vtesané do kamene
pravdy, co přetrvají věky.
Rozumět těm, co za převleky
podle toho kam vítr vane
diamant mění v kámen měkký..
Nauč mě poznat, prosím, Pane

Do duší bližních, kolem sebe
do jejich radostí i bolů
tam, kde to hřeje a i zebe
ne na povrchu, až tam dolů,
tam chtěla bych já dostat školu
zdrojů radosti a i klamu,
zrod hříšníků i apoštolů

A tak, snad, poznat sebe samu

Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'Stevenson', 15.02.2005 17:25.