Vaše díla  Vaše sbírky  Avíza  Názory  Vámi hodnocená díla  Vaše názory  Historie  Oblíbení autoři  Vaše stránka 

Dílo #12920
Autor:Goldberry
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:12.01.2005 21:03
Počet návštěv:5670
Počet názorů:30
Hodnocení:22 1
Patří do archívu:<Soukromý> Nimwen: Archívik

Dadaistická báseň
Občas se procházím na kraji města
a do šátku sbírám slova
která upustili lidé, když
spěchali na tramvaj

kolik má kdo koupit housek
že rostou kurzy měn
a bude málo okurek

a pána v bílé čepici opustila žena
považte, po šesti letech

Cítím, že tu někde dříme báseň
zatím ještě bez křídel
a bez nutných tří minut ticha

k uctění neznámého Daidala
co stvořil housky, okurky a bílé čepice

a pár perutí pro svého syna

Názory čtenářů
14.01.2005 09:38
Albireo
Pochybuju, zaslechl jsem to na ulici v Brně.
14.01.2005 14:54
Okeya
**

z náhodně zaslechnutého rozhovoru "... a ten druhý druh tasemnice ..." ;-)
14.01.2005 15:18
Rendy Brendson
Líbí se mi to.
14.01.2005 15:29
child
jó, my vidláci se do brna jaktěživ nedostanem:))
15.01.2005 18:59
Hester
***
20.01.2005 17:56
guy
moc prima ***
23.02.2006 17:34
Drobek
Je pravda že z názvu je člověk nadšenej na nějaký dada, ale pak je (teda alespoň já jsem byl) příjemně překvapen tím, že tohle není dada.

A nejpodivnější útržek rozhovoru, který jsem zaslechl na ulici byl:
"Ten chleba jsi dal do mražáku?"
"Ne, včera jsem odtamtud brala jahody"
Ono to vlastně není až TAK divný ... ale prostě mi to utkvělo v paměti, už jen proto, že to bylo jedno z mých častých [dežavi] a večer předtím se mi o tom zdálo.
10.08.2009 10:47
Nimwen
* ten smajlik sa mi ta priplichtil nahodou...
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)