nehádám, díky čí je vina stigmata dlaně z Pietrelcina až o dvanáct let později
věnováno
1875
...pršelo a pak se nemohli rozhodnout jestli chilliasmus nebo millenarismus a mezitím spadlo nebe za obzor i když před tím nikdo nevaroval ale stejně by to bylo pozdě...
...von Hindenburg byl nejspíš idiot hodně jich bylo tou dobou 29. dubna radši vypnu rádio a počkám na zítřek ani se mu nestmívalo stihl to dřív...
...pracovala jsem u židů jedli denně šunku a babička už umřela takze zdravíme peklo nestihla jsem se jí zeptat na toho Freuda dělala v obchodě jeho dcery chodil tam s hůlkou starý a řekla, že smrděl...
...chtěla jsem se proběhnout s vlky ale nestačila jsem jim dvě nohy málo...
...purgatorio života nikomu ještě nedošlo tohle je ono k Beatrici se stulit a plakat...
...nehrajte si se sirkami děti babičky vás nechají umrznout známe svoje matky tak jaký asi rozdíl v jejich...
...dneska jsem hodně pila byli jsme na party a já jsem pila punč takže mám po rukou punčové řezy a posolím si je protože dneska už se sladkobolnost nenosí...
...pan doktor mi řekl abych se zamyslela nad literaturou kterou si vybírám udělala jsem to...
pan doktor mi řekl abych už nepřemýšlela a začala číst pohádky udělala jsem to
zajímalo by mě jestli Andersen chodil na psychiatrii
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Levá v Orionově pásu', 23.10.2004 16:39.
tabák růže....to zní lákevě....akorát jsem ještě růži nikdy nejed tak nevím jak chutná....a na zahradě už taky růže namáme, žebych je ochutnal....
sem dostal nápad...otec usnul v obýváku u televize...tak si zapálím z okna...tajně v jedný lajně.....
taky si zapal....kdyby mě chytl tak ať v tom nejsem sám....
Prvních sedm strof se mi ne a ne přenést přes nos. Prostě mi nevoní. Zato ty ostatní tři už mají myšlenku, ba i nápad v tom výběru s literaturou.
Jestli Andersen chodil na psychošku, netuším. Mám však mnoho důvodů se domnívati o jeho doživotní absenci ve vykřičených domech...
Nemůžu si pomoct, ale pořád to vnímám jako několik básní v jedné, ne a ne se mi to provázat (jak říká Natasha, velké skoky), jako by tu promlouvalo několik osob různého věku a vzdělání s různým životním obzorem. První tři sloky drží určitou atmosféru, souhlasnou s názvem (prolog má sílu), ale pak...(také jsem četla tu výbornou knihu) ti vlci už voní úplně jinak a dál se to rozbíhá... ty poslední by mohly být reminiscencí na Freuda, ale jsou v jiné době a s jiným obsazením. Cítím tam zkrátka několik o sobě opravdu kvalitních!! věcí (zvlášť na začátku to udržet, byla by to síla!), obratně přerývaných, ale podivně navázaných na sebe a jejich mozaikovitost není ničím podložena. Omlouvám se za to zdlouhavé rozškubávání, nedělala bych to, kdybys nebyla tak dobrá. Možná to vzniklo z nějaké zvláštní situace.