s věnováním jedné, která se odemyká houslovým kličkem...
Pro jednu...
Je bohatá však rozdává se. A v kráse hledá něco víc
Když stádo hvězd se třpytně pase ale i když je zataženo... Od bohů zřejmě přisouzeno ten cit a víra... Není nic co krásu skrytou v sobě nemá i ústa zlatým klíčkem němá skrývají něco co se chvěje. Není radosti bez naděje a naděj v sobě radost skrývá...
Tak at jí nikdy neubývá tak jako kaše V hrnečku Vař…. At nikdy neztratí se v nás
To co všem ona básní dává… Zapomeňme na Boleslava Vždyť i bez něj je smutku dost A s ní, vesele Na radost…
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Stevenson', 10.10.2004 18:48.