Dílo #74324
Autor:Lee
Druh: Pro pobavení
Kategorie:Próza
Zóna:Jasoň
Datum publikace:13.06.2024 20:09
Počet návštěv:128
Počet názorů:1
Hodnocení:1

Stupid stories - 13

Jednoho dne, když se pan Novák podíval na kalendář, uvědomil si, že je třináctého. V práci bylo všechno jako obvykle, až do chvíle, kdy si pan Novák všiml něčeho podivného. Když přišel do kanceláře, uviděl na svém stole černou obálku. Otevřel ji a uvnitř našel starou fotografii svého domu, na které byl rudě vyznačený kříž na jeho předních dveřích. Na zadní straně fotografie bylo napsáno jediné slovo: "13".

Znepokojený a zmatený se obrátil na své kolegy, ale nikdo nevěděl, odkud by mohla obálka pocházet. Pan Novák se rozhodl to ignorovat a pokračoval v práci, ale myšlenky na tajemnou obálku ho neustále pronásledovaly.

Po práci se vydal domů. Když dorazil, všechno se zdálo normální, ale pocit neklidu ho neopouštěl. Večer se rozhodl jít spát dřív, ale v noci ho probudil podivný zvuk – jako by někdo škrábal na dveře.

S baterkou v ruce se opatrně přiblížil ke dveřím. Když je otevřel, našel na prahu další černou obálku. Tentokrát uvnitř byla fotografie jeho obývacího pokoje, na které byla vyznačena stará skříň v rohu místnosti. Na zadní straně fotografie bylo opět napsáno: "13".

Pan Novák cítil, jak mu po zádech přejel mráz. Opatrně otevřel skříň, ale nic zvláštního tam nenašel. Jen staré věci, které tam skladovali léta. Ale když pohnul jednou z krabic, uslyšel tiché klapnutí a na zemi se objevil skrytý panel. Pod ním našel schránku s třinácti starými mincemi a malý deník.

Deník patřil předchozímu majiteli domu, který psal o tajemném rituálu, který se konal každý pátek třináctého. Popisoval, jak každých třináct let musel obětovat třináct mincí, aby uchránil dům před zlými silami.

Pan Novák pocítil hrůzu. Co když jeho dům byl skutečně prokletý? Rozhodl se mincemi zaplatit, jen aby měl klid. Položil je před dveře jejich domu a rozhlédl se. Stíny jako by na něj vztahovaly pařáty a pan Novák se vyděsil.

Snažil se utéct, ale zjistil, že dveře jsou zamčené. Z temnoty se vynořil vysoký muž v plášti s kapucí. "Díky, že jsi obnovil rituál," pronesl chladným hlasem. "Teď už jsi jen další z nás."

Pan Novák se probudil na studené podlaze svého obývacího pokoje, zmatený a vyděšený. Když se podíval na hodiny, bylo přesně třináct hodin. Venku svítilo slunce, ale v jeho domě se stále cítil ten temný chlad. A na stole našel další černou obálku. Otevřel ji s třesoucíma rukama a uvnitř našel další fotografii – tentokrát byla na ní jeho tvář, bledá a vystrašená, a na zadní straně bylo napsáno: "13."

Pan Novák praštil do obálky. "Proč já? Proč zase já!"

Za jeho zády se ozval smích jeho ženy. "Nováku, uklidni se."

Objala ho. "To byl jenom prank. Domluvili jsme se panem Kouřilem, že tě trochu vyděsíme."

Pan Novák pro to moc pochopení neměl. Měl pocit, že celý jeho život je takový prank. 

Potom se ale s láskou podíval na svou ženu.

Její oči žhnuly rudě a na čele měla vytetované číslo 13. Její úsměv se rozšiřoval a zuby se jí protahovaly.

Pan Novák se na ni podíval a zavrtěl hlavou. "Proč? Proč to sakra jednou není prostě jenom blbý prank?"

Názory čtenářů
01.07.2024 20:53
josefk
nestraš

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)