Pan Novák se jednoho večera rozhodl zajít do hospody ke Kouřilům, aby si dal pár piv po náročném dni. Když vkročil do hospody, místnost byla plná obvyklých návštěvníků, kteří klábosili a popíjeli své oblíbené nápoje. Pan Novák si sedl k baru a objednal si první pivo.

Po pár doušcích si všiml něčeho zvláštního. Namísto toho, aby se cítil uvolněnější a trochu omámený, začal se cítit čím dál bystřejší a střízlivější. "To je divné," pomyslel si a objednal si další pivo. S každým dalším pivem se jeho mysl stala ostřejší a myšlení jasnější.

Ostatní v hospodě si také začali všímat, že něco není v pořádku. Čím víc pili, tím byli střízlivější. Místo obvyklého veselí a zábavy se začala šířit melancholie. Všichni se cítili zmatení a bezradní, ale i přesto pokračovali v pití.

Po několika pivech a panácích se začali lidé mezi sebou bavit o tom, co se děje. Zjistili, že se jim podstatně zvyšuje IQ. Byli schopni složitě analyzovat situaci a po krátké diskuzi přišli na to, že se alkohol v hospodě ke Kouřilům nějak změnil a začal fungovat opačně. Když však zkusili alkohol z jiných zdrojů, účinky byly normální.

S novou získanou inteligencí vymysleli plán. Rozhodli se přinést alkohol z nedaleké večerky. S lahvemi v rukou se vrátili do hospody, kde pokračovali v pití. Tentokrát se vše vrátilo do starých kolejí – opili se a nakonec se odebrali domů spát.

Pan Kouřil zůstal v prázdné hospodě a díval se na zbylý alkohol. Vrtěl hlavou a s povzdechem si řekl: "To je taková škoda." Poté začal veškerý alkohol vylévat do odpadu, rozhodnutý, že se to už nikdy nesmí opakovat.