Maloval prstem moře
          do měsíčního prachu dnů

     betonové viadukty

     a proti proudu
          dvě řeky patosu

     U soutoku postel s nebesy

     pro Lásky

          co nejsou jeho

     a na východě černé slunce

          aby se mu večer nevysmálo


     Do hlíny vsadil srdce

     a nad něj hřbitov snů

          snad aby nerozkvetlo

     prázdné židle místo rovů

          a oprátku
               a jeviště pro jednoho



     Už dlouho se necítil tak svobodný