Přiznávám se

          k almanachu velkolepejch plánů
          v prachu pod postelí
          k sarkasmu a ironii a pokrytectví

     Přiznávám se

    k zoufalé potřebě žít
          ve chvílích co nejsou k žití

    k smutku a agresi

          a že křičím když mám mlčet

    a mlčim když mám mluvit

    o tobě

     Přiznávám se

          že kulhám a ztrácim iluze

    a když mám jít dopředu

          jen se točim v kruhu

    na kratší noze

    pozadu

     Přiznávám se
          k alkoholismu a sebestřednosti a nevěrám

    a džbánu bez ucha na slzy

    co nejsou moje

     Přiznávám se

          že nerad mluvim o sobě a nerad se omlouvám

    a sem línej řešit cokoliv

          co se nás týká osobně 

     Přiznávám se

          ke lžím a hádkám a nocím co uvnitř nosím

          i v poledne

     Přiznávám se

          že mluvím sprostě a věty prosté

          nesmyslně

          skládám do eposů tak

          abys nedočetla do konce

     Přiznávám se

          k beznadějím a dvěma slzám z kohoutku

          co sem si schoval do kelímku od jogurtu

          abys neřekla že nepláču

     Přiznávám se

          k tuně přání a navíc stovce snů

          co sis za mě vysnila

          abys mohla v klidu usínat

               (chtěl sem napsat vedle mě,
                ale ty bys to nechtěla číst…)

    
     Přiznávám se

    že občas nevím jestli žiju

    a že zatim nevim jak se umírá

    a k zášti a vzteku

    a že závidím všem co hrají na housle

    a rozechvívaj struny

    jak je zrovna píchá u srdce