a já naposled vydechl v ní

          usmíváš se když ti život nerozumí

          a já jsem neplatící divadelník

          v biografu tvého snu

          Opilá slovesem

          chceš abych naivně mluvil

                                      -  plamenně  -

          o spadlých hvězdách na zemi

                      -  ale já budu ješitně mlčet

          o neměnnosti loňského času

          a odvaze slepých básníků

          beze slov

          Nechápeš
          proč zítřek před tebou

          byl včera za námi

          občas ti kradu noc

          a zřídka dny

                      -  schizofrenní filozof víkendů -

          tisící z tisíce

          co nemá nic 

          Intimnost polonahých duší

          ve stínu sešeřelých pravd

          -  žiješ světem v tečkách

          znásilněných vět

          co pláčeš zlobou za zrcadla

          když se v nich lesknou

          kontury křivolakých cest

          s pastelkami bez barev

          a zrezlou mincí

                      -  k rozhodnutí  -

          které chybí rub i líc

               Hodila jsi a já 
                         chytám hřbetem pravé ruky