Přes skla kabiny hleděli na rozličně velké kusy asteroidů, mezi kterými jejich plavidlo obratně prolétalo. Zároveň na obrazovkách monitorů bedlivě sledovali let okanovské vesmírné lodi, která se velkou rychlostí přibližovala k pásu asteroidů.
„Máš v plánu kličkovat mezi těmi asteroidy jako zajíc mezi stromy?“ zeptal se Jan Novotný Aturiana.
„Zatím mě nic lepšího nenapadlo. Oni si netroufnou za námi hned letět,“ odpověděl mu Aturian.
Oba poté pohlédli na jeden z monitorů, který zobrazoval letící vesmírné plavidlo. A to dolétlo až do blízkosti pásu asteroidů. Aturian stále ručně ovládal řízení a obratně prolétl kolem velkého asteroidu, za kterým zůstali stát.
„Podívej, stoupaj nad asteroidy,“ řekl Jan.
„Tak my zase budeme klesat,“pronesl Aturian.
Za okamžik se tak také stalo. Vzápětí fialové paprsky prolétly těsně kolem asteroidu a také zasáhly jednu jeho stranu, načež velké množství úlomků se rozlétlo všemi směry a mnohé z nich zasáhly jejich ochranné pole.
„Tak to už nevydrželi a vystřelili,“ zkonstatoval Aturian a pohlédl na volně vznášející se kusy v prostoru kolem jejich plavidla.
„Určitě budou chtít ten asteroid rozstřílet,“ mínil Jan a něco vyťukával na klávesnici. Koutkem oka se přitom díval na monitor a postřehl, jak okanovská loď vypálila několik raket. Aturian okamžitě provedl klesavý manévr v zákrytu pod asteroidem. Vzápětí na to byl asteroid zasažen velkým počtem raket. Po několika záblescích se rozpadl na obrovské množství rozličně velkých kusů. To už ale prolétávali mezi dalšími asteroidy a fialové paprsky dopadly právě na ně.
„No, takhle manévrovat hned tak někdo neumí,“ konstatoval Jan, když se zdárně ukryli v zákrytu několika asteroidů.
„Věčně nám to ale vycházet nebude a Kasanové už v tělech Okanů zesilují a mohli by se přemístit k nám.“
„Vypočítal jsem, že když soustředíme veškerou energii do našich laserových a fotonových děl, bude velká šance prorazit jejich ochranné pole a rakety by je pak účinně zasáhly.“
„Hm. To znamená, že tu budeme držet černou hodinku, jak vy lidé říkáte. A pokud to nevyjde, než stačíme vyprodukovat dostatečné množství energie, tak jsme naprosto bezbranní.“
„Hop nebo trop.“
 Netrvalo to dlouho a skoro všechnu energii soustředili do zbraní, přičemž jen minimum jí šlo na pohon plavidla. Aturian pomalu manévroval mezi asteroidy, zatímco okanovská loď jako dravec kroužila okolo asteroidského pásu.
„Jestli mezitím nezmění směr letu, tak když za chvíli vlítnu mezi támhlety dva asteroidy, dostaneme je přímo na mušku. A musíme vypálit dřív než oni,“ řekl Aturian a po dvou minutách“postavil“ plavidlo do kolmé polohy a v té ve zlomku vteřiny vlétl mezi ony dva asteroidy. Vzápětí spatřili okanovskou loď.
„Zalíceno! Veškerá energie převedena!“ vykřikl Jan a současně s tím od jejich plavidla vylétlo několik bílých paprsků, po kterých bylo odpáleno i velké množství raket. Najednou v řídící kabině zavládla naprostá tma, přičemž jejich zraky upřeně sledovaly dráhu paprsků zpoza nerovného povrchu asteroidu. O vteřinu později k nim letěly od okanovské lodi fialové paprsky.

KONEC ČTVRTÉ ČÁSTI