Dílo #10702
Autor:Jan Urban
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:20.10.2004 09:35
Počet návštěv:1115
Počet názorů:6
Hodnocení:5

Prolog
Opět jsem viděl zprávy
Sypejte ptáčkům
Kolik světů vnímá lidský zrak
kolik zvuků slyší lidský sluch
se ptám
já osleplý
ač slyším němé rty
v hovoru o rybách křičivých.
V dáli nám havran zpívá
klovaje do náhrobků
a hledá červy na žule
nevěda
že v sobě pouze urnu ukrývá.
Ubohý pták hladový!
Co si jen počne
v tom našem čase radostném?
Nenajde oběšence
ač lidé dobře vědí
jak ptáčkům chutnají
mrtvé oči lidí.
Přejme my havrannům
přejme jim mnoho jídla
jen ať se nasytí
tito černí ptáci.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Jan Urban', 20.10.2004 13:08.

Názory čtenářů
20.10.2004 10:48
Jeff Logos
pěkně napsané,  rozpoutávající představivost různorodostí významu "havrani"
20.10.2004 11:52
majusa
vydarené * donútilo ma to sa zamyslieť aspoň....
20.10.2004 15:19
karel_letoun
Trochu divný, až morbidní.
20.10.2004 15:19
Stevenson
trosicku na otreseni, co ?? v vtom case radostnem..-) ale zajimave a OK. T
20.10.2004 19:05
Lu_Po
dobré ale působilo to na mě lehce těžce *
21.10.2004 10:05
Filip_Kolegar
se ptám
já osleplý
ač slyším němé rty

Hm, a nejen toto... T*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)