v přítmí na bílo opálený klavír pirueta sousoší na poličce a tma skrývající stín
oknem prosakující prach vzpírá ticho a slyší praskající jehlu uprostřed desky polykat slovo
vánoce vánoce vánoce váno a kroky leštidla po knihovně zlehka obcházející Halase s Nezvalem stárnou a s nimi letokruhy nedotčené špíny
roztřesené obrazy uhýbající pohledům oběšených z nastrojené jedle pláčí při pohledu na němé ruce skládající pod strom dary a zpívají vánoce vánoce vánoce váno
|