LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #17841
Autor:	Judith
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Poezie
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	30.06.2005 14:50
Počet návštěv:	1832
Počet názorů:	13
Hodnocení:	14
Patří do archívu:	<Soukromý> apendyks: vyražené dechy, <Soukromý> Repulsion: Zaražené prdy

1/13

''milenka o milenku dře
a vzduch se ochladí
závora z očí''

pamatuješ na ten večer u dědy na chalupě?
nevadí
poď sem
vysvětlím ti ho

mohli sme být dlouho vzhůru
protože děda sotva lehl usnul
šli sme na půdu a tam si hráli
na zajatce a skákali z trámů
na hromady matraček
a když skákala klára,
tak jí to podjelo
a ona to

bodla si do nohy vidle
staré špinavé a rezavé

a strašně nařikala a brečela
až zbudila dědu
a víš jakej je děda prudkej
tak sme ji tu nohu zabalili
do kusu nějaké staré uniformy
a zamkli půdu

kdybysme mu řekli co se stalo
tak by kláru zabil a nás taky
a ta sme nic neřikali
a dál sme byli u dědy
a ten nás dál liskal
a řval po nás
a jenom klára
ta to nevnímala

''a to že nadosah tě hřeje slunce
a prskavky svítí celou noc a
a příbuzní, cos je nikdy neviděl
tě objímají''

asi už tehdy tušila
jak to dopadne
byla bledá horká a
měla oči neprostupné
jak dvě závory

umřela

a pak sme u dědy už nebyli
nějak se to řešilo
ale i po tak dlouhé době
no jo už je to třináct let
a mě pořád napadá
proč děda na pohřbu
tak brečel

''dokonalý pancíř způsobí,
že kulky života neproletí''

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Admin', 09.07.2005 03:33.