Autoři  Stránka autora  Názory autora  Díla hodnocená autorem 

Dílo #53399
Autor:Mario Czerney
Druh: Tvorba
Kategorie:Jiné
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.11.2008 03:00
Počet návštěv:3932
Počet názorů:31
Hodnocení:8 2

Prolog
Bando líná administrátorská! Chybí tu kategorie Jiné/Vyznání a taky třeba Jiné/Dívkám, když už jsme u toho, a nic tu není pro chlapce, pro delfíny a ani pro motýly, babočky a tak a pro princezny nebo třeba pro nekuřáky.
Je to s váma na draka.
Zato je tu Jiné/Dětem. To nechápu. Proč to tu je. Bych to změnil na Jiné/Dospělým. To už by bylo jiný terno, brát samosebou, píšeme-li, že je všechno... dětem.*
sluneční fronta
A znovu a zas
 a znovu ráno přijde.


A znovu a zas
rozhodnout se.
Začít zas a znovu.
Pro řešení v nedohlednu.
V temných končinách svobody.

Jak žít. Kam jít. Proč být.


(Zůstali tu dočista sami.
Lidé bez bohů.
Se sluncem nad hlavama soch bohů.
Trosečníci člověčí.)

A znovu a zas vychází slunce
od východu.

Lůno  existence.
To s ním důvod najít zas.
Za ruku s ním jít.

Co zbývá...
když smrti šlapem na ocas.
Lásce napospas.
Epilog


a ještě vás tu budu obtěžovat tímhle odkazem, je to Metallica, abych vás ušetřil kliku (byť je pohyb zdravý). Vím, už vás sotva něčím novým překvapím (ani už si nepamatuji, kdy jsem naposled někoho něčím překvapil*), to dá rozum, stárnu:
http://www.youtube.com/watch?v=Q7C90sLh5Ok&feature=related
Za každou zdrcující kritiku budu rád, za vaši lhostejnost budete se smažit v pekle. Jako dosud.

A asi vzniknou nějaké dohady, co jsem chtěl vlastně sdělit, co jsem přinesl nového do literatůry, čím jsem prohloubil hledání po tom, po čem prahnu.  Rvát se s váma do roztrhání těla teda budu, nemyslete si. Jasně, to lásce naposapas, už je tak trochu navíc, řeknete si možná. A přitom víte, že je to tak. A navíc se to rýmuje. Tak co.
Mě napadá teď takhle k ránu, že kdyby tam nebyl ocas, nebylo by tam napospas. Ale já tam ten ocas nedal kvůli tomu napospas.
Já to tam dal díky lásce. (Já vím, to zní dost infantilně). A co je mi potom, co vás naučili.

A přitom tahle básnička neměla být fraška. Ona sama o sobě není ničím. To až publikum rozhodne čím se stane. A možná ani to ne. Dost možná nejsou potlesk nebo pískot tím nejdůležítějším měřítkem.
Jeden metr, pěkně vykalibrovaný, mají na jednom zámku ve Francii. To by mě zajímalo, kde spí princezny. Asi na hrášku.

Spí princezna na hrášku
Pod hlavou má podrážku.
Ve vlasech má ruchadlo
Ach luno, co mě to zas popadlo

a nebo tahle, tahle je také dobrá:

napospas
konipas
ocas
rumcajs

Pěkný, žejo?! Prostě já když chytnu slinu, dělám i vázaný verše. Prostě je svážu a hotovo.

Počet úprav: 7, naposledy upravil(a) 'Mario Czerney', 11.11.2008 13:36.

Názory čtenářů
11.11.2008 11:15
stanislav
jako Mário dobrý, já mám teď fázi totální mrtvolečnosti, jako spát za bdění. já teď nemám jakýkoliv šance cokoliv řešit, koumat, nahlížet, jako já jen tak nějak jako jsem nic víc ani míň... se z toho třeba zas vyspím...
11.11.2008 12:50
tinjad_errada
Mario Czerney napsal(a):
 
tinjad_errada napsal(a):
.. obrázek vznikl jednoho nudného sobotního odpoledne

..

putováni za drakem - je to již sto let .. princezna. melancholická víla se narodila v zámku. – počata byla závozníkem s mizerným platem, ale do tváře nemohl jí viděti, poněvadž byla zahalena kapucí ...-
.. cesta jest velice nudná.. ... pluli jsme prokopaným kanálem, ... jakmile se rozednilo, bylo viděti břehy a několik lodí, plovoucích do nebe
..všude, ba i ve tmě, která nikdy není ..


...král nemá tu již pranic co říci, neboť princezna udělá konec konců ....
..a bude viděti jeho chrup až k zubům moudrosti. „Ještě tak navštíviti. by mě měl!

druhého dne bude mu osud příznivější, nepřijde žádný obtížný návštěvník. ......
Tím dnem bylo podnělí. Princezna se rozplakala, když se setmělo a měsíc dorůstal do úplňku. Přijala od černokněžníka náruč květin a zavázala se slibem mlčenlisvosti. K sama sobě. Když doplakala, slib neporušila, jen mu dala jiný nový rozměr. Políbila muže z nezmámých dalekých krajin. On se záhy proměnil na žulového gryfa. A od té doby jsou princezny všude. Zakleté v kamenech.
na jevišti sice nikdy nepláče, ale ne proto, že by byla nějakej robot, to ne, ale proto že ona to uzavře do sebe a nedává to najevo..

dneska ho zase viděla. ..skoro ho nepoznala..měl moc vlasů..dokonce i na bradě...schovala se do skříně...
on totiž nikdy nepláče, protože nemá srdce..nikdy nepláče...osudným se mu stane den, kdy si vytrhne chomáč vlasů a rozpláče se jako dvě fontány..

a bude to úterý
11.11.2008 13:05
peepbo
můj pohled je pozitivní :) /přeškrtnutí textu je sakra dobré řešení/
11.11.2008 13:06
peepbo
a metallicu zbožňuju
11.11.2008 13:38
Mario Czerney
 
peepbo napsal(a):
a metallicu zbožňuju
11.11.2008 14:40
Heda
forma možná pokulhává, ale jinak upřímnej výkřik do tmy - začít zas a znovu .. v temných končinách svobody ... trosečníci ... (věřím ale v blahodárnou kosmickou energii, ne, nejsme sami :-), máme zatra štěstí, že tu je tak krásně!- hůůůů - ale je čas Hekaté, vládkyně tajemných sil a podsvětí ...
11.11.2008 21:58
josefk
jako nezúčastněný vašich vzájemných vztahů píšu, že je to od počátku do konce včetně pro i epi bezva, protože to má rytmus a sype to
13.11.2008 09:38
Dominika
A láska ospalá a líná

Tak ta mě vůbec nezajímá

Můžu se cítit v bezpečí

Jen s láskou nej nej největší

a tak krásná fotka
není malá ?
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)