Přicházím z kraje kde dominantami tamních měst jsou obchodní domy Chrámy hojně navštěvované o sobotách a den před svátkem Nebizardní sny z bílých dnů se mění v hmotařskou nebizardní černou skutečnost ve stejně obyčejných dnech a rozhřešení ohlašuje netečná slečna u pojízdného pasu vyřčením cifry a šelest mikrotenových sáčků s logem církve Nikdy jsem si na tyto nevlídné zvuky nezvykl a upřímně řečeno z duše jsem celé to náboženství nenáviděl. Přicházím sem do města chaotického vkusu abych této hře ve které se mění struktura pravidel dle potřeb většiny vytříbenosti postrádajících a pravidly nezatížených stejně chaoticky unikl. Jeho dominantou je (kromě skladišť se zbožím) nevkusná televizní anténa. inu pokrok?! a pracujícímu lidu vše! Potřeba zahladit čas mezi pokáním a pokleskem V mé vzpomínce díky i navzdory všemu výše popsanému tak dál pospává tlukot zvonu maloměstského kostela zalitého v betonu jako důvěrná připomínka znásilněné energie smutku |