mám oči ještěra
slizkého a plachého
a v jezeře
hluboko ve skalách
vábím své oběti
na svou tmu

v dobách
kdy bůh luštil křížovku
a pracně hledal tajenku
instinkt
býval jsem hravým palaxtopylem

chutnal jsem plnými doušky
nápoje svých trudomyslností

protože neexistovalo nebe
bylo unavující létat
a tak španělský hacker
- civilním povoláním gigolo -
vytvořil intuici

smrdutý virus
který se stal zákeřným
- pokud se pletu, opravte mne -
v první polovině prvního  století po Kristu

stal jsem se šedou ještěrkou
a doufal jsem
že to neskončí špatně
zase jsem chtěl létat
 - počátek mé víry

tím vznikl intelekt
a od toho dal bůh všechny své prsty
  (není blázen)
  zákonitě
jsem se dvanactkrát zvětšil
a utekl do tmavých prohlubní
pomilovat ňadra mořské panny
nádherného stvoření oceánu Gobi
kde se dravé ryby
hádaly o  meč
zapomenutého rytíře Darwina
a všechnu vodu tak vyšplouchaly
někam za Velkou zeď
a hloupým kajmanům do uší

a nyní mám oči ještěra
a můj žlučník je doutnající sopka
a ohně chrlím
s láskou
a nepravidelně

jako potrava mi slouží
síra a křídla sojek
Gagarinův úsměv
voskový panáček a pohozená pneumatika
kamenný útes a kundlanky
talíř s rezavou lžící
kyselý déšť
malířovo zátiší
můry poseté na mém hřbetě
marnost
perverze
kontroverze
svéhlavost
a štíři
a též nenáročnost turistů
nájezdných kmenů

zebry na chodníku
a týraná svědomí
tank číslo třiadvacet
bohatí emigranti
a nedovařené brambory
ropných magnátů

a kvalitní třaskaviny
tajně vyráběné Íránci
během studené války mezi Francií a Spojenými státy
zatímco svět
fáčoval Izraelcům puchýře
a Iráčanům kontroloval moč

hnis puchýřů zapíjený močí
je opravdovou pochoutkou!

také rád chutnám sliz
jízdních řádů soukromých dopravců
ozvěn hlubin
bublajícího potůčku
seznamu umučených v Osvětimi
Ajvazových románů
těla zkaměnělinin
a mršin

právě mršiny
uvíznou mi často v pařátech
a na ně lepí se brouci

 každý z těch brouků
má pro mne svou cenu
 ráno před spaním
mi čtou staré příběhy
lidojedů
a jsou to věru zdařilé kousky poezie
něco jako
zapečená poštolka
v termitišti
 

a že se potkáme na další stanici?
kdo ví

ještěrům není dáno znát
co sen je a co není

už třista miliónů let
odkládám houževnatě
své převtělení